Modrá krev S03E02 — Bořek-Dohalští z Dohalic
Sledovat epizodu Bořek-Dohalští z Dohalic online
O epizodě Bořek-Dohalští z Dohalic
Chovej se čestně, mravně a svému stavu přiměřeně. Tuto moudrou myšlenku předků si z generace na generaci předávají členové starobylého rodu bezmála sedm století... První doložené zmínky o hraběcím rodu Bořek-Dohalských se objevují ve 14. století. Původním sídlem byla tvrz Dohalice u Hradce Králové. Křestní jméno Bořek, v rodu často užívané, se časem změnilo v příjmení. V dnešní době žijí u nás potomci větve Zikmundovy. Roku 1764 byli nejprve povýšeni do stavu svobodných pánů a po sedmi letech do stavu hraběcího. Na rozdíl od jiných však neshromáždili mnoho hradů, zámků ani paláců. Bořek-Dohalští se vyznačovali silným vlasteneckým cítěním a za své hrdinské činy tvrdě pykali. Mimo jiné i o tom si bude František Kinský povídat s pokračovateli rodu. Jednoho z předků třeba týrali i v pověstném domečku na Loretánském náměstí. Měl za sebou těžký úraz, kdy mu havířský vozík najel na patu a přetnul Achillovu šlachu. „Otec si nikdy nestěžoval na to, co prožil ve vězení”, vzpomínal jeho syn Antonín. “Smál se absurdním situacím, jako když s Achillovou šlachou ležel v příbramské nemocnici na operačním sále, a i tam ho hlídali čtyři vydezinfikovaní bachaři, aby snad neutekl.” František Kinský ale navštíví i představitele mladší generace. Antonín hrabě Bořek-Dohalský je i foukající sklář, který kočuje s pojízdnou sklárnou nejen po všech koutech naší země, ale i v zahraničí. Úspěch je veliký.
Další epizody série 3
O seriálu Modrá krev
Se vznikem samostatného Československa byly oficiální šlechtické tituly zrušeny. Přesto aristokraté žijí stále mezi námi. Historie jejich rodů je významnou součástí dějin naší země a jejich majetky patří do pokladnice českého kulturního dědictví. S průvodcem, hrabětem Františkem Kinským, diváci nahlédnou za brány památečných sídel. František Kinský bude představovat jednotlivé aristokraty, bude klást otázky, rozplétat příbuzenské vazby, naslouchat neskutečným životním příběhům, vyprávění o historii dávné i nedávné, ale také o současnosti, která je téměř neznámá. Důraz bude kladen zejména na nejmladší generaci. Mnozí z této generace totiž vyrostli v exilu, často ani moc netušili, jak rozmanitá je historie země jejich předků. Po sametové revoluci přijeli sem, obyčejně i s rodiči, převzali rodinné dědictví a dnes ho spravují. Ale jak se vyrovnávají s českým prostředím? Jak těžké je dostát rodinnému krédu dnes, tedy v době, kdy čest není zrovna na špici společenského zájmu?