Modrá krev S03E09 — Dobrzenští z Dobřenic

V erbu starobylého rodu je čáp, symbol plodnosti, štěstí, zdraví a Božího požehnání. A také motiv návratu do rodného hnízda, který je pro tuto rodinu mimořádně důležitý... Kronikář Václav Hájek z Libočan klade jeho vznik rodu Dobrzenských z Dobřenic až do roku 781, což je o pět století dříve, než byl založen hrad Potštejn, který rodině také jeden čas patřil. Mimochodem právě Potštejn je v příběhu tohoto rodu velmi zajímavý. Pověst praví, že na hradě Potštejně je ukrytý poklad. Jeden z majitelů Potštejna, hrabě Chamaré, manžel Anny Dobrzenské z Dobřenic, tomu uvěřil a desítky let věnoval pátrání. Jeho naděje kdysi vyvolal mylný výklad nápisu na jednom kameni zasazeném do zdiva hradu. Ale pátral marně. Tak tu zůstalo jen množství chodeb pod úrovní horního hradu, které způsobilo jeho částečnou destrukci. Plán hradu s chodbami se dochoval jako příloha rukopisných pamětí Jana Antonína Harbuvala Chamaré. Příběh o pokladu se později stal i předlohou historické povídky Aloise Jiráska... V erbu rodu je čáp s červenýma nohama na modrém pozadí. Legenda praví, že mladý prapředek Kunata upadl na výpravě proti osmanské říši do zajetí. K domu jeho věznitele jednoho dne přiletěl čáp, který se vydal z Čech do teplých krajin. Kunata se s čápy přátelil už v Čechách, jednoho si dokonce ochočil, slyšel na jméno Šotek. Zavolal tedy na ptáka a on na jméno zareagoval. Byl to on! Na jaře mu Kunata připevnil na nožičku zprávu a čáp ji zanesl až domů do Čech. Vypravili pro Kunatu záchrannou družinu. Když se o tom dozvěděl turecký věznitel, nechtěl ani výkupné a mladíka propustil. Příběh o čápovi zachránci se donesl až k panovníkovi a ten dovolil namalovat Dobrzenským čápa do erbu. Rod pochází z Dobřenic na Pardubicku. První zmínky o zakladateli zdejšího panství Zdeňku Bohuňkovi z Dobřenic se datují do roku 1339. Roku 1744 byli Dobrzenští povýšeni do stavu svobodných pánů, od roku 1906 jim náležel hraběcí stav. Roku 1781 tady zorganizoval Václav Petr Dobrzenský velkolepé oslavy tisiciletí rodu.