Město a město (2018)

S Miévillovou literární předlohou jsem se neseznámil  a Grisoniův scénář nebyl dostatečně srozumitelný, abych pochopil strukturu a fungování světa, který mi tvůrci předkládají. Zjevně se inspirovali existencí a soupeřením Východu a Západu v době studené války, do svého  příběhu zasadili i radikální nacionalistické hnutí, které má svůj předobraz ve fašismu 30. let minulého století. Režisér se snaží pracovat s mysteriózní atmosférou pomocí náznaků a úmyslné nečitelnosti postav a ono to místy funguje. Je to ale atmosféra tlačená silou, příliš chtěná a někdy na štíru s logikou. Problém představuje i zjevně omezený rozpočet, městské fantazy podobného typu si nevystačí jen s herectvím zúčastněných a slušnou kamerou. Aby výtek nebylo málo, rozuzlení a tečka za pátráním inspektora Borlúa mi přijdou neuspokojivé v kontextu toho s čím si tvůrci pohrávali a kam diváka manipulovali. Celkový dojem: 55%.

Další ze seriálů, který mate tělem, jak si hraje na něco chytrého, a nakonec z toho vypadne příručka pro sebevrahy a nic víc. Všechny ty náznaky, historie, vykopávky, podivnost dělení, odkazy na totalitu - nic z toho zde nakonec nehraje roli, takže se díly díváme na něco, co se dalo říct kratším způsobem, a stejně by to vyznělo povrchně. Četl jsem od autora Nádraží Perdido, a to je v podstatě to samé - hromada stránek popisů, snaha o atmosféru, ale postavy jednaly jak dementi a příběh se nakonec přes tu spoustu stran ukázal naprosto jednoduchoučký, že by jej sfoukl žák základní školy. Pan spisovatel je prostě jen ozvláštňovač, ale kromě toho samoúčelného ozvláštňování, jež nakonec nikam k ničemu nevede, nedovede napsat ani jak šla babička na nákup.

China Miéville patří mezi nejzajímavější a nejnápaditější evropské knižní autory současné doby. A Město & město, přirovnávané k tvorbě F. Kafky, mě svým pojetím a vystavěním světa bavilo podstatně víc než jiné jakékoli jiné sci-fi či fantasy, pracující se stokrát ohranými genericky repetitivními vzory starších autorů. Ani ne tak kvůli příběhu ale spíš pro prostředí, do kterého je zasazený. K seriálové adaptaci jsem přistupoval s nedůvěrou ale po prvním dílu jsem velmi příjemně překvapen. Prostředí Beszelu - koktejl východoevropských a blízkovýchodních prvků s žigulíkama a občasnou stodvacítkou, je ztvárněno výborně, stejně jako poměrně abstraktní, mentálně-kognitivní pojetí odtržení obou měst. Doufám, že tvůrci laťku udrží.

Nápad se dvěma prolínajícími se městy je geniální a zpracování se mi líbilo taky. Navzdory televiznímu rozpočtu se povedlo vytvořit parádní atmosféru.

V titulcích (všech čtyř epizod) seriálu uvedeno: rok výroby 2017.