Letadlová loď Enterprise (2006)

Dôstojný príspevok do dejín 2.svetovej vojny, ale množstvo počítačovej štylistiky sa veľmi vzďaľuje samotnej výpovednej hodnote. Tie spomínané PC techniky sa hodia len do niekoľkých štatistických a retransformačných ukazovateľov. Zohnať o čosi viac záberov, rovnovážne zosystematizovať a bolo by to moc fajn.

Váhal jsem mezi 2 až 3, ale nakonec jsem šel z hodnocením dolů. V dokumentu je sice mnoho zajímavých informací, ale zabalených do typické americké agitky, ještě tam chyběl hrdinný voják zapomenutý za nepřátelskými liniemi, na jehož obnošeném svetru bylo morseovkou napsáno "Odvahu, mami" aj. (vypůjčeno z jiného snímku, víte z kterého?). Nad tím bych trochu přimhouřil oko, ale ukrutně mi leze na nervy to neustálé opakovaní, pořád a pořád dokola. Zapomínám a s věkem se to bude asi zhoršovat, ale tak rychle zase ne. Kdyby toto někdo vystřihl, dokument by byl celkově o půlku kratší a získal by na dynamice. P.S. Nevím co by z dokumentu zbylo, kdyby se z něj vystříhala propagandistická místa...

Animácia bojov je podarená a hlavne tie silné príbehy! Skutoční ľudia ako napr. Stanley Vejtasa boli pozvaní a môžu sa podeliť s tým ako to vlastne vtedy v Pacifiku bolo. Pekne zrozumiteľné prevedenie najdôležitejších bitiek , ale aj život na palube plávajúceho kolosu sa prelínajú a spolu tvoria jedinečný dokument o národných hrdinoch. Americký pohľad na vec sa však nezaprie.

Velmi dobrý válečný dokumet pro člověka, který se vyloženě zajímá. Pro někoho kdo chce jen mít přehled je to trochu moc dokola. Můj dojem kazí ten jednostraný pohled američanů. To ale na pravou míru trochu srovnávají sami veteráni (snad neovlivněni režií) se svými zážitky a zkušenostmi. Na závěr velké plus patří vizuální stránce dokumentu (i přes těch pár chybiček)

Po technickej stránke na vysokej úrovni zvládnutý dokument, ktorému však podráža nohy dosť tendenčne orientovaný slovný doprovod, vyznievajúci ako vojnová propaganda z dôb druhej svetovej vojny alebo z čias tej studenej. Doba sa síce zmenila, ale stará rímska pravda, že dejiny píšu víťazí, je stále vysoko aktuálna a nadčasová... Ale čo už iné čakať, keď Američania natáčajú filmy o druhej svetovej vojne z pohľadu Japoncov, veď je jasné, že Japonci by svoje pocity určite nedokázali tak brilantne vyjadriť ako ľudia, ktorí proti ním bojovali ( Mr. Eastwood, ja proti Vám nemám nič, vážne...)