Kyeongseong seukaendeul (2007)

Nějaké ty díly mi před dekádou a něco neušly hlavně kvůli rodinným důvodům. Dostalo mě, jak theme song neskutečně připomíná Powerhouse od Raymonda Scotta (i když tehdy jsem název neznal), pokud to odkazuje právě na pozdní meziválečné období, budiž. Pro korejských seriálů neznalé jde ovšem o vizuální bombu, která má poskrovnu za kalifornským kopcem obdoby. Na povrchní atmosféru děl posledních let typu Gangster Squad a DiCapriův a Maguirův Velký Gatsby (i když tam to bizarním způsobem fungovalo) zapomeňte. Nutno připomenout, že tehdy svět obývala jen jedna Korea a i tehdy byl Soul hlavním městem.(15.09.2021)

Tahle série mě v první polovině neuvěřitelně dostávala svojí atmosférou 30tých let v Soulu, to oblečení, způsoby, je to něco celkem málo vídaného, takové retro série, z tohoto období nejsou obvyklé. Navíc kromě stylu a elegance se mohou hlavní představitelé pochlubit celkem slušně napsanými postavami, které hrají víceméně zdařile. Kang Ji-Hwan jako švihák Seo Woo Wan z bohaté rodinky, co se nudí je prostě k sežrání, to poslední, co by ho zajímalo je protijaponský odboj. Náhodně se však připlete do cesty mladé ženě(tradičně oblečené=druh na vymření:) Na Yeo Kyeong (Han Ji Min), která je členem odbojové skupiny. Dál si to schéma protikladů umíte jistě představit, problém je, že někdy po polovině zmizel vtip a ta odbojová linka na mě nepůsobila ke konci tolik jako na začátku, vytrácelo se napětí a docházelo mnohdy ke sterilitě, škoda, šlo z toho udělat více. Další blokující faktor k vyššímu hodnocení, byť to někteří budou brát jako neřestný fanservis je utlumení vzhledu Han Ji Min, v jednom dílu/tuším 7 nebo 8) je vidět, jak má doopravdy vypadat. Neříkám, že taková měla být celou dobu (stačilo to nějak vyvažovat), ale aspoň by se ve chvílích nudy bylo na co dívat. Takhle dostáváte nefalšované estetické zlo, typu uklízečku z hlavního nádraží, která má však pod svým zevnějškem kočku! :)(10.07.2012)