Komisař Rex (1994)

Komisař Rex je víc než jen kriminálka se psem. Je to kombinace napětí, lidskosti a hlubokého pouta mezi člověkem a zvířetem. Seriál ukazuje, že spravedlnost se dá hledat nejen zbraní a výslechy, ale i citlivostí, empatií a čichem. A právě proto má Rex i po tolika letech stále své místo v srdcích diváků.

Nepodlehnout písni nostalgie a vzpomínkám na dětství? No to jde, v případě Komisaře Rexe, opravdu těžce. Je to další seriál z mého dětství, který jsem naprosto zbožňoval. Pamatuju si, jak jsem každý den po škole chvátal s taťkou honem domů, abych stihl přece další díl! Mamka mi mezitím ke svačince připravila housku se salámem samozřejmě. Good old times. Optikou dnešní doby je to samozřejmě těžce průměrný až podprůměrný krimi seriál, ale víte co? Na mě to i po těch letech působí dobře. Má to solidní vibe a Rakousko je zkrátka krásný. První série se kvalitou řadí samozřejmě mnohem výše než poslední 3. Doporučit seriál, bez předchozí shlédnutí nebo nostalgických brýlí, bezesporu nemůžu. Dnešnímu diváku totiž nedá absolutně nic. Pro mě ale citová záležitost.

Komisař Rex je typický produkt 90. let. Kriminálky byly v té době vzestupu a když do toho přidáte ještě sympatického psa a trochu erotiky, tak skoro nelze prohrát. Právě hodně pikantních scén si do prvních sérií připravili tvůrci. Samotné případy jsou většinou velmi jednoduchoučké. Někdy je pachatel znám, jindy ne. Jedná se spíše o standartní kriminálku, ve které kdyby nebyl ten roztomilý, zábavný a hodně chytrý pes, tak by se asi diváci nekoukali. Rex je navíc doslova přírodní úkaz. Génius, který chápe prakticky všechno, umí téměř všechno a ještě dokáže důmyslně přemýšlet. Není to nejhorší seriál, přece jen jich z Rakouska zase tolik nepřišlo, koukat se na to dá. Taky je nutné přemýšlet v souvislostech. Tedy v jaké době se seriál vytvářel a i tak je z něj stále nesmírně sledovaná záležitost a nejúspěšnější rakouský vícedílný počin u nás.

Tenkrát jsem to žral jako malej. A vůbec mi nevadí, že se tam vyskytuje pes, naopak, dodává tomu šťávu a přesně o tohle jde. Bez toho psa by to asi nebylo ono a jako správný odlehčení to fungovalo skvěle,jenže po úmrtí prvního pánička už to nebylo ono. Bohužel seriál potom proplul do úplnýho průměrnýho dna a produkce se měla dávno ukončit. Ale nostalgie dobrá.

Komisař Rex je jedna z věcí, které jsem začal sledovat opravdu v ještě útlém věku. Ještě si dokonce i pamatuju, že se vždycky vysílala na Primě, tehdy začátek prime dokonce 19:55! Klasický motiv policajta a psa je filmovým fandům pochopitelně dobře známý, ale řekl bych, že Rex je u nás vlastně ještě něčím víc, a i takovým synonymem pro správného Německého ovčáka. Postupem času se u seriálu měnilo hlavní osazenstvo (až do posledních řad nevydržel vůbec nikdo z původních), kdy první parta, okolo komisaře Mosera je obecně braná jako ta nejlepší, a jeho smrt je určitě ta nejemotivnější část seriálu. Po jeho odchodu nastoupil komisař Brandtner, který byl za mě taktéž úplně v pohodě, a přinesl do seriálu víc takové té akční a pohybové stránky, než jen klasické vyšetřování. Po jeho odchodu to šlo ale už definitivně do kytek, a poslední parta už byla jen stínem předchozích charakterů. No, ale těch housek se salámem se muselo na natáčení spotřebovat :)