Happy Sugar Life (2018)

„Někdy ta nejroztomilejší láska skrývá to největší šílenství.“ Happy Sugar Life na první pohled vypadá jako klasické roztomilé anime o lásce a každodenním životě, ale pod pastelovou estetikou se skrývá temný psychologický thriller.
Hlavní postava, Satou Matsuzaka, je krásná středoškolačka, kterou její okolí považuje za populární a veselou dívku. Jenže vše se mění ve chvíli, kdy potká malou dívku jménem Shio. Satou v ní objeví něco, co nikdy nezažila – čistou, bezpodmínečnou lásku. Kontrast mezi sladkou estetikou a šílenstvím hlavní postavy je brilantní. Série působí znepokojivě právě tím, jak se snaží tvářit „nevinně“. Anime se zabývá velmi kontroverzními a těžkými tématy (únos, manipulace, trauma, násilí), takže není pro každého. Některé postavy nebo zvraty mohou působit přehnaně nebo až moc extrémně, ale to je součást stylu tohoto díla.(19.07.2025)

"Některý lidi jsou rozbitý Víme to já i Ty A to je asi všechno k tomu..." zpívají Kabáti a já můžu jen konstatovat, že rozbitých lidí se tady sešlo opravdu hodně. Lidská psychika je poměrně křehká věc a není zase až tak složité jí poškodit, stejně jako tu zde tolikrát vyobrazovanou sklenici (poměrně povedený příměr). Viděl jsem ve svém životě už i pár zlomených lidí, lidí na kterých se podepsalo jejich prostředí nebo i jen jediný zážitek a spousta z nich si tohle pořád nese v sobě a neustále bojuje. Za co ale vlastně bojujeme? Za sebe? Za ty které máme rádi? Každý z nás se snaží najít něco, co ho bude naplňovat, hledá obsah pro svou prázdnou sklenici (i tento příměr považuji za velmi povedený) a dokáže nacházet útěchu a naplnění v různých věcech, osobách, příbězích... Lidé jsou různí, mají různé povahy, různé zkušenosti, různé tužby - sumarizovat je a hodnotit lze bez plného vhledu do jejich myšlení, duše a prostředí jen velice těžko. Jistě, můžeme říct, že osazenstvo tohoto příběhu je dosti odporné, zvrácené a nechutné, ale za sebe můžu dodat, že u podstatné části postav je realisticky a bez příkras vysvětlené jak se do takového stavu dostali. Dozvídáme se toho o postavách hodně, poznáváme jejich motivaci, původ, zážitky a vše je to dost děsivé, ale zároveň je i logické, že z toho nic moc hezkého vzejít prostě nemůže. Tedy alespoň pro mě, pro člověka se stabilním zázemím, slušnou výchovou, vcelku normálním systémem hodnot, který si svojí vlastní prázdnotu v současnosti léčí tím, že sleduje příběhy jiných. Svět tam venku je pro mě nudný a šedý, ale plný zajímavých příběhů a podivných lidí... Tohle byl taky zajímavý příběh, příběh s promyšlenou psychologií, kdy jsem hodně věcí chápal, nad některými se musel zamyslet a někdy se musel zamýšlet i nad tím, jak to vlastně celé funguje... Autorům se povedlo mě přinutit přemýšlet a toho si cením, nabídli mi případy, problémy a odpovědi, které mě šokovali i silně odpuzovali, ale dávali mi smysl, stejně jako konec, který je logickým vyústěním všech těch dosti extrémně podaných myšlenek o lásce i šťastném sladkém životě a zároveň i předmětem k tomu se dál zamyslet - třeba už jen nad tím, co z Šio po tom všem vlastně vyroste... Takže i když jsem si to často neužíval, běhal mi mráz po zádech, občas mi bylo i zle, tak svůj smysl tohle mělo, protože jsem nepřemýšlel nad tím, že by to bylo špatné anime, ale hlavně nad tím, že "Některý lidi jsou rozbitý..." a hlavně proč... 5/10(29.09.2018)

Tohle trvalo dlouho na shlédnutí. Až přespříliš. Osobně, analýza psychopatických deviantů mi nepřijde jako špatné téma, je svým způsobem i originální zaměřením, protože ve většině případů je šílenec jeden a pravděpodobně je i hlavním antagonistou. Zde jím je vlastně celý ansámbl postav, jejichž vyšinuté rozpětí by s obtížema ukočírovalo jakékoliv lepší sanatorium. Kličkami absentující a prosťoučký děj a jeho posun má zhruba tak 2 epizody čistého času; ve zbytku se motáme v agresivně zmatených myslí účastníků zájezdu do Bohnic. To samo o sobě na první pohled skýtá potenciál, ale kámen úrazu a samotné věrohodnosti/kvality díla spočívá v probírané látce. Mě pramálo zajímaly důsledky jejich psychopatických nálad, ale spíš jejich příčiny, kterých se dotýkáme pramálo, jen u některých postav. Jak člověk spadne do takového toho mentálního dna, co či kdo ho k tomu vedl; tím bychom si nacházeli sympatie k hrdinům snadněji a cítili třeba i nějakou autentičnost. Takhle se nevyhnete pocitu proklatě protivného zdržování nevyhnutelného, omýlání zvrácených choutek nejrůznějších druhů homo úchylákus, nejapně dodaných prvků nadpřirozena a to vše, abychom pochopili, že každý má právo a šanci na svůj Happy Sugar Life (zní to jak nějaká laciná písnička od Bena Cristovaa), i když cesta může vést skrze nejskaženější kanály. Upřímně? Ne, toto anime mě v tomto poselství rozhodně nepřesvědčilo. I s hroší kůží a kravím žaludkem jsem měl problém zkousnout, co mi bylo dopřáno; výjimkou budiž akčnější poslední díl s jeho ironicky posměvačným zakončením. Děkuju. Bude to pěkně sjedničkou podtrženou, doslova.(14.07.2018)

psycho jak sviň(10.05.2023)

Yuno G. si to strihla z Mirai Nikki do Happy Sugar life a opäť je schopná všetkého ako v prípade Yukiho v M.N., tak tentokrát je to troška pedofilnejšie a je ochotná všetkého k malej Shio. Yandere postavy ja veľmi rád, ale tentokrát prevažuje sklamanie zo seriálu. Škoda.(04.10.2018)