Seidžo no marjoku wa bannó desu (2021)

Podíval jsem se díky Zíze, která tomu dala silné 3 hvězdičky. ■ Splněná očekávání (čas od času je příjemné relaxovat při něčem, co není dramatické). Hlavní hrdinka Sei je přenesena že našeho světa do světa do království Salutania, které má zachránit od monster a šířící se temnoty. Jenže kouzlo se nepovede, dívky jsou přeneseny dvě a za svatou je považována ta druhá. Sei se tak nikdo přehnaně nevěnuje, nikdo od ní nic neočekává, může si dělat co chce a ona toho naplno využije. Celkem sympaticky rozdané karty, příjemný základ příběhu.

Sladké jako cecek. Pokud máte dost pletichaření, všech proti hlavní hrdince, rány nožem do zad a nepříjemných ženských postav, tak jste nalezli spásu. Pohodový seriál, kde si milá hlavní postava hledá své místo v novém světě, kam byla přenesena proti své vůli. Během toho hledání se spřátelí s kdekým, naučí se kdeco a najde si třebas i tu lásku romantickou... Seriál není o akci a napětí, je spíš o klidu, kdy člověk nemá zájem prožívat silné emoce, ale chce si opravdu odpočinout u něčeho kvalitnějšího a fantazijního. Tohle je ono. Lepší 3*.

Pohlazení po duši, jehož představitelka si mne ihned získala. Vytržena ze svého světa kde byla osamělým korporátním otrokem, ocitla se ve světě novém, kde však byla pro svůj uťápnutý zjev opět ihned odvržena ve prospěch upravené dívenky, která se tam objevila spolu s ní.  Po chvíli v ústraní se děvče vydá objevovat nový svět, najde v něm uplatnění a ona i všichni kteří se zdržují kolem ní si postupně začnou uvědomovat, kdo je ta opravdová Svatá, a pak už chybí jen to sebrat pod tíhou okolností odvahu k tomu se tak i projevit.  Světu se krásně přizpůsobila, našla si tu přátele, naplnění a vlastně vše to, co ve starém světě neměla. Osobně preferuji protagonistky před protagonisty, do světa obvykle krásně zapadnou a nedevastují ho tak, jak je to běžné u isekai s naivními chlapci prosazujícími své nezralé názory nehledě na cokoliv.  Děvče už si užilo dost hned úvodem i v původním životě, takže jsem byl rád, že jak hlavní mág tak nakonec i princ, se oba ukázali závěrem v dobrém světle, stejně jako všichni ostatní, i s onou druhou mladinkou dívkou došlo k příjemnému usmíření a přátelství. Dokonce zde byla na postojích prince a jeho rádce i vysvětlena úloha šlechty vůči prostému lidu, což bylo také náramně osvěžující, oproti různým rovnostářským anime.  Animace byla taktéž oku lahodící, stejně tak jako i hudební doprovod sluchu. Pro mne jednoznačně skvělé anime, jedno z mých nejoblíbenějších.

Krystalicky čistý sen všech milých a naivních dívek o magicko-rytířském světě, obývaném téměř výhradně mladými, krásnými, chorobně zdvořilými a bezvýhradně přátelskými mladíky (a dívkami) a o tom, jak se v tomto světě vypracovat díky vlastnímu nadání a předurčení. Absence jakéhokoliv antagonisty i konfliktu je zpočátku svým způsobem fascinující, později už jen ubíjející (zápletka s princovou hrubostí nakonec vyšumí do ztracena a ten boj s fialovým slizem se nedá brát vážně). Animace dost příšerná.Updatepo druhé sérii: Trochu lepší dramaturgie dává bohužel vyniknout všem výše zmíněným nedostatkům. Tedy ploché a statické kresbě, která spolehlivě zabíjí všechny emoce, pokud by snad hrozilo, že by se mohly nějaké dostavit, a ději řídkému jak polévka vařená pro bezdomovce. Na dvanáct epizod tu totiž máme přesně tři celé zápletky (návštěva zahraničního studenta, boj v dole a svatební pletichy). Alespoň, že ten konec je celkem uspokojivý.50%

Jo jo. Je to sweet af. Ale taky je to tristně banální. Opět mě nezachránil ani můj dívčí mozek, jelikož to, žeSeijo No Maryoku Wa Bannou Desumá být jakože hrozně girly romantické fantasy, ho podle mě neopravňuje k tomu, aby byl takhle nevkusně stupidní a jednoduchý. Holky mají taky rády promyšlená díla a všechno se prostě v cukru obalit nedá. Tady se nikdo neobtěžuje s žádnou pořádnou zápletkou. Sei všechno přijímá hrozně v pohodě. Skoro se ani nediví, jak se dostala do jiného světa, velmi rychle si zvykne na zdejší zvyklosti i na to, že je jakási goddess a ani se nechce vracet. Takže od druhého dílu jsem doufala, že se z blonďatého hezouna vyklube pořádně evil superpadouch nebo z blonďaté kámošky pořádná ultramrcha. A jelikož se ani jedno nestane, tak to zůstává akorát hrozně lame. Lepší dvě.