Haibane renmei (2002)

Achich ouvej. Dobře. Budu si hrát na kacíře, ale nemůžu si pomoci. Musím otevřeně přiznat, že mám problém identifikovat chybu. On ten most mezi dokonalostí a průměrným zážitkem je tu opravdu tenký: Pochopení a přijmutí not, které vám seriál nabízí. První se dostavilo, druhé nikoliv. Jeden komentář to tu vystihl pro mě naprosto přesně: Čekal jsem, čekal, až zazvonil konec a zbylo mnoho otázek, které byly až protivně nezodpovězené. Drobný koloběh ze života Haibane o tom, jak přichází a poté odchází, mi jednoduše nestačil a už vůbec tězko v něm nacházet jakýkoliv druh naplnění, když život Haibane nakonec nikterak zvláštní není. Přišlo mi to jako krásně napsaná báseň, jejíž hloubka nedosahuje oné formě a neříká nám vůbec nic nového. Naivita, nekonečná dobrosrdčenost, nízká konfliktnost, i to filozofování by mohlo být hlubší a hledání pravdy a samé podstaty bytí zapálenější či mravokárnější. Postava Rakky mi vůbec nesedla, Reki mi byla mnohem bližší a její příběh mě zaujal a konec jí vzdal moc hezké díky. To vše podtrženo magickou kresbou a nádhernou hudbou. Jenže ta absence vnitřku hrozně moc mrzí a proto to pro mě znamenalo pouze mírně nadprůměrný zážitek.(08.03.2017)

Seriál, který mě po několik večerů spolehlivě uspával - což v podstatě není myšleno jako výtka. Jde o zajímavé dílko, které si přívlastek "fantasy" získá vlastně jen tím, že se v něm vyskytují andělé. Příběh vlastně fantasy vůbec není, vypráví nám hlavně o tom, jak tito andělé žijí, ukazuje nám krásné obrázky z jejich světa a filozofuje o smyslu života. Obrázky jsou to opravdu krásné a hezky se na ně dívá, nikdy jsem neviděla lyričtěji působící dílko. Nicméně právě proto, že je tu všechno tak poklydné a lyrické a v podstatě se po celých 13 dílů nic "pořádného" neděje (výjimkou je snad jen díl se studní), jde o dokonalou ukolébavku a přeci jen celé poetice a smyslu obsahu jsem úplně na chuť nepřišla. Asi by neškodilo z mého pohledu u některých věcí alespoň naznačit, co měly znamenat a nenechávat úplněvšechnona divákově fantazii...(15.05.2009)

Tohle patří do zlatého fondu, anime jako žádné jiné, úžasná kresba postav, animace, hudba která mě dohání někdy k slzám( a svého času jsem ji poslouchal neustále Koh Otani prostě umí, moje první setkání s ním), skvělý opening i ending. A hlavně příběh a poselství celého seriálu. Přimlouvám se za názor, že by jsme to neměli interpretovat v duchu křesťanství a Petrarky. V Haibane Renmei běží o něco jiného. Federace šerokřídlých mě dostala, ačkoliv jsem byl varován "nic se tam neděje" musíš nad tím přemýšlet.(30.12.2008)

Nádherně animovaná, lehce poetická, a lehce nudná pohádka o kouzelně roztomilých šedokřídlých a jejich všedním životě, takový je Haibene renmei od samého počátku. První polovinu jsem se díval s lehkým zájmem, ale nedokázal jsem se přinutit k emocionálnímu ponoření se mezi fantaskní postavičky... jen racionálně jsem tušil, resp. doufal v lehkými náznaky uvozené ponoření se do větší hloubky... nahrazení roztomilé zábavnosti temnější melancholií... a dočkal jsem se, byť jen velmi pozvolna. Až čekání na vlak, v tichu a osamění, mě konečně uneslo tam kam dokáže jen opravdové umělecké dílo - až na dno mé duše. 9/10(18.08.2008)

U tohoto seriálu jsem se hrozně těšil na každý další díl, což se mi u seriálů stává málokdy... Život Šedokřídlích si mě velice rychle omotal kolem prstu svým příběhem... Od počátečního seznámení s Rakko a dalšími, přes jejich příběhy, které byly jak vtipné, tak dramatické, ale především dohromady tvořili jeden velký a krásný děj... Doufám že Tomokazu Tokoro udělá v budoucnu další tak skvělý seriál, jako je tento, jelikož takových je málo...(12.03.2008)