Galileo (2007)

Škoda, že sa to miesto kriminálky chová skôr ako telenovela (a nebolo to len kamerou), kedže koncept to bol... vlastne nie, ono to bolo dosť klišé v podstate celé. Vychytralý, chladný, profesor, ktorý z hlavy láme neriešiteľné veci, a "žije vo svojom svete" a detektívka chovajúca sa ako päť ročné dieťa s rozumom ako blondínka (nič v zlom), sú priam ukážkové prípady toho, čo tu už bolo. Samo sebou by som mohol takto pokračovať pri opise ostatných postáv. Čo sa týka prípadov, tie sú už o niečo "vskutku zaujímavejšie", bohužiaľ pri ich riešení to viazne na mŕtvom bode a miestami to má hrozné dier, aj keď sa profesorova logika môže zdať nepriestrelná. No ale zato som sa miestami dosť zasmial, sprvu nezvykom z prvého dielu a celým vtipným pôsobením, ale aj ohratými vtipmi. No a záver ma rozosmial priam od srdca. Čo je trošku zaujímavé je snaha tváriť sa "vedecky". Viem, viem je to len seriál ale podaktoré ich pokusy, hlavne tie čo nesúviseli s prípadom, sú také stredoškolské blbosti alebo jednohubky pre zaujatie počas prezentácií SAV. Napriek tomuto je to ešte stále slušne pozerateľné a kvalitou to prevyšuje našu seriálovú-splaškovú produkciu. Čo však naštve je hudba, ktorá je miestami úplne mimo a lezie na nervy. Ku koncu mi nedá neporovnať to s filmom, ktorý ma k sérií dostal. Hneď prvé čo vykľuje oči, teda hneď po kamere-prezentácií, je herectvo. Tu vzniká bezodná priepasť až sa človeku nechce veriť, že po tomto sa ich odvážili šupnúť aj do filmu, ktorý je kvalitou o niekoľko priečok vyššie. Zhrnuté, je to premier ale dám šancu druhej sérií (s neveľkými nádejami).

Zklamaní po suspect x čekal sem že serial bude ve stejném duchu ale dostal jsem infantilní japonskou kriminalku s lookem venezuelské telenovely ale to není cely problém hlavní neduhem je stále opakující se motiv vyšetřovaní a ploche postavy

Vynechal jsem polovinu prostředních epizod, jelikož nemělo smysl sledovat 10x v podstatě to samé. ´Suspect X´ mnohem lepší.

Epizodický vyšetřovací seriál, většinou o záhadných případech vražd, které se pokaždé rozřeší na základě vědeckého zjištění. Premisa dobrá, ovšem provedení bylo za mě docela odbyté - soustředí se totiž pouze na vědeckou část případu, avšak všechno okolo je často nepřesvědčivé až přihlouplé. Zaprvé, stojí to na ústřední dvojici mladé detektivky Ucumi (Šibasaki Kó) a geniálního univerzitního vědce Jukawy, přezdívaného Galileo (Fukujama Masaharu), avšak jako „parťáci“ jsou velmi nevyrovnaní – on jako vědec plní svou část úlohy (vědecké zkoumání a rozřešení), ona však neplní tu svou (policejní vyšetřování a dokazování). Vzorec je vždy stejný – detektivka si neví s případem rady, vyhledá pomoc onoho vědce, a pak už se okolo něj jen ochomýtá, kecá mu do věcí a čeká, až vědeckým zkoumáním případ rozřeší, zatímco ona sama téměř nic nevyšetřuje (nebo případně někdy jedná dost pochybným způsobem, za což by ji v reálném světě nejspíš z policie vyhodili). Jako postava „parťačky“ tedy Galileovi nedělá dostatečnou protiváhu a většinu času je pouze otravná a vcelku nezajímavá (a to mám normálně Šibasaki Kó jako herečku ráda, ale tady prostě schytala dost pitomou roli). Zadruhé, seriál si nedělá hlavu s dokazováním, což mi přijde u krimi seriálu jako dost zásadní chyba. Některé případy jsou sice zajímavé a rozřešení vás může překvapit, ale jak už jsem napsala, seriál bazíruje především na rozkrývání mechanismu provedení vraždy vědeckou metodou a vše ostatní jde stranou. Opakovaně se tak stává, že jakmile Galileo rozkryje vědecký základ, zbytek se postaví na hypotézách a s tím se vše uzavře (postava vraha nebo viníka se vždy sama od sebe k činu dozná). V tomhle ohledu vyznívá nejhloupěji 6. díl, protože ten je skutečně celý vyřešený jen na základě čirých domněnek, a dokonce i postava Galilea se na konci uchyluje ke spekulacím (přestože sám běžně hájí exaktní vědu). I zde případ končí tak, že se viník zkrátka přizná a nic nezapírá. Dále je trochu škoda i to, že se zde upozaďuje nebo zjednodušuje lidská rovina - seriál se např. nezabývá emoční stránkou obětí některých hrozných činů, a někdy je až s podivem, že se určité postavy chovají relativně v pohodě, přestože jim třeba právě někdo zavraždil rodinu. Chápu, že o tom seriál úplně není, ale i toto působí jako nedopracovaný prvek. No a nakonec, nechápu ty náznaky, že by mohlo jít mezi dvěma protagonisty o romanci. Vzhledem k tomu, že tahle linka očividně nikam nevede, tak mi to přijde naprosto zbytečné. Volba závěrečné titulkové písně, která je jakýmsi zamilovaným cajdákem o líbání, mi pokaždé přišla jako pěst na oko, jelikož k atmosféře seriálu absolutně nepasuje (co na tom, že tu píseň napsal sám Fukujama a Šibasaki ji nazpívala… to nic nemění na tom, že je úplně mimo mísu). Nikdy jsem v seriálu ani filmu nezažila hůř zvolenou píseň. Seriál tedy sice není žádná katastrofa a dokáže zabavit i zaujmout některými zápletkami na pozadí případů, ale v mnohých ohledech bohužel pokulhává a nenaplňuje krimi žánr dostatečným způsobem.~(3,2★)~(30.01.2026)(méně)(více)

Takové lepší dvé hvězdičky. Koukatelnost tomu neupřu, je to i docela zábava. Mohlo by to být víc, kdyby se to nesnažilo tvářit tak inteligentně. Už jsem se smířila s tím, že si Japonci tak moc potrpí na gesta, a tady to ani nebylo tak moc výrazné. Ale to jeho popisování náhodnými vzorečky kde co, to už bylo horší. Jeho studenti na tyhle vzorečky koukají jak na nějakou svátost, aby z něj nakonec vylezl závěr typu "Nebyl to duch, viděl někoho jiného". Pominuli všeobecnou absurditu těhle situací, tak pořád tu zůstává otázka, jestli autoři někdy reálně viděli někoho něco odvozovat... Kromě zmíněného mi ale postava Yukawa-senseie byla sympatická. Což se ovšem nedá říct o policistce, která zde "vyšetřovala" případy. Její jediný přínos byl ve věčném otravování Yukawy, aby za ní dělal její práci. Zajímalo by mě, jestli opravdu policie nahání nadpřirozené jevy, místo toho, aby třeba hledala motivy, podezřelé a důkazy. Asi si dám i druhou sérii, protože když u toho člověk moc nepřemýšlí, tak se u toho dobře usíná.(21.09.2014)