Foodie Love (2019)

Hned od počátku jsem se dostal na vlnu Foodie Love a cítil jsem se fakt nádherně, všechno mně přišlo hrozně přirozené, moje chuťové buňky dostávaly zabrat jak při sledování TV snad ještě nikdy a jen jsem si přepočítaval, kolik by mě asi všechny ty pochoutky stály. Kromě žrádla a bumbání drinků a kávičky je druhým pilířem seriálu vztah. Vztah dvou lidí, který v tomhle světě tak trošku zabloudili a při tom bloudění ždouchli do sebe a rozehráli vztah, který ve mně vzbudil po celou dobu takový malínký úsměv. Prali se s tím, milovali i chybovali, plnili žaludky. Viděl jsem v seriálu dvě malinko zmatené dušičky, které hrozně touží po lásce a snaží si lásku dát. Konečně romantika, která mně sedla, nebyla přesládlá, ani přehumorná, ale za to příjemně lidská. A ten soundtrack, joo ten bych teď nejradši poslouchal od rána do večera.

Obliba rádoby seznamovacích aplikací (včetně klasických seznamek) mi uniká, všechno dlouho trvá a výsledky jsou prabídné. Ale potenciál seznamovací aplikace pro milovníky jídla? Tomu plně rozumím. Nic nespojí lidi více, než právě jídlo. Láska prochází žaludkem. A láska k jídlu.. Tohle mi smysl dává, stejně tak smyslná, podmanivá španělská kráska, matematik a intimní procházka vztahem a světových kuchyní, sexuálního napětí, humoru, zábavných dialogů i chvíle nudy rodícího se vztahu se skvělým soundtrackem. Až možná překvapivě mi vůbec nechyběl žádný cíl příběhu, něco kam se to celé odvíjí, je to prostě život. Tohle mě bavilo.

Povídavá a intimní procházka po oblíbených světových kuchyních, kde se sympatický On a nedostupně krásná Ona seznamují, jedí, povídají, opět jedí, chodí, pochutnávají si a nepřetržitě přemýšlí o tom, jestli by jim to spolu mohlo klapnout. Právě první polovina, kdy o postavách takřka mezi řečí vyplouvají na povrch základní fakta a každý letmý dotyk je velkou událostí, je dokonale nápaditá a vtahující. Polovina druhá, kde se většinu času stojí na místě a více se přemýšlí o důvodech "proč ne" než "proč ano" už svoje kouzlo ztrácí a i přes tradičně odžité pravdy a zamyšlení Isabel Coixet mi to s touhle dvojkou jde o poznání hůře. Ve výsledku čistých 70 a zaokrouhleno nahoru za jejich vzájemnou hořlavou chemii.

Dialógovka, ktorá nikam nesmeruje. Prvá časť môže vzbudiť zvedavosť, druhá to už pochováva. Ako dávať tam dejové vsuvky ako sa chlap vyzvracia na boty svojej slečny nie je príliš chutné. A ani propaganda drog sa mi nepáči. Najmä keď tam pani v rokoch prehlasuje, že extázu, kokaín a iné lahôdky treba zatracene vyskúšať, lebo inak ste ani nežili.

Seriál španělské režisérky, který je ve stejném duchu jako trilogie Richarda Linklatera (Před úsvitem, Před soumrakem, Před půlnocí). Jen s tím rozdílem, že námět jednoho setkání je rozmělněn do osmi půl až třičtvrtě hodinových dílů. Problém pak pramení z jeho samotné délky. Seriál se sice nazývá Foodie Love, takže když kamera zaměřuje své oko na žrádlo, tak neskutečně slintám. Někdy v druhé půlce seriálu ale přechází ze své intimity rodícího se vztahu až do sexuality, což mi vůbec nesedělo a měl jsem chuť celý seriál sejmout. Pak ale přišel poslední díl a ten velice překvapivě zakončil jeden příběh dvou lidí, který měl celou dobu pár svých ale a díky němu je dokázal zodpovědět. Nakonec jsem rád, že jsem mu dal šanci až do konce. Originální námět, pár scén, které bych vynechal a kopa krásných záběrů na jídlo, což nelze neocenit. Hlavně záběry na japonský ramen neměly chybu. Když paní kuchařka vyprávěla, že kvalita vývaru na ramen v daný den je ovlivněná i volbou ponožek, které ráno zvolí do práce, málem jsem oněměl.