Dobrodružství šesti trampů (1969)

Připomenutí trampingu by bylo příjemné, jen kdyby nebylo takovouto podivnou formou. Děj je velmi skromný, legrácky až trapné. Jen herecké obsazení je výborné. Ale co zůstává a vysoko ční nad tím vším, to jsou písničky. Jen za tohle dávám těch pár hvězdiček a jen kvůli tomu stojí za to se na toto výjimečné dílko podívat.

,,U táborových ohňů bývá zvykem, že každý přicházející cizinec nejprve poví svůj příběh'' ---- Tohle filmové zpracování knihy Jaroslava Žáka mohu posuzovat jen z hlediska filmové zábavy, protože knihu jsem nečetl. Ale mám ještě jedno hledisko a to to osobní - srdeční... I já se stále hlásím k tomu dnes už téměř vyhynulému druhu, kterému se říkalo trampové. Potkat dnes někoho takového s teletem či usárnou na zádech někde v lese či dokonce ve vlaku s kytarou se rovná podobnému štěstí jako spatřit v džungli divokého jaguára. Tento druh skoro vyhynul díky výrazným změnám v jeho životním prostředí podobně jako ten jaguár... Zmizela doba totality a nesvobody - komunismu (no i když ehm...), kdy o svobodě i západu se mohlo jen snít (o tom divokém to šlo nejlépe v lesích na osadách), zmizely vlaky ČSD podobné těm z divokého západu a zmizely i samotné lesy, kde se večer dalo utábořit i s nezbytným ohněm... Dnes už je řada lesů a pamp něčích a toto se tam často nesmí. Jistě, ještě stále je možno vyrazit na vandr, také píši, že náš druh je skoro vymřelý, ale léta sedmdesátá a osmdesátá, které trampingu přála jsou na věky věků pryč... Film staví na celkem banálním ději, kdy šestice trampů s šerifem v čele nejprve zažije vzpouru na parníku Primátor Dietrich, posléze se jej sama zmocní aby nakonec sama skončila ve vlnách Vltavy, je to příběh i o lítém boji s paďoury z Kozojed s jejich dechárnou atd... Mluva je ve filmu zvláštní a lehce si utahuje z dobrodružných románů, tehdy tak oblíbených, kdy humorně působí nejen to jak to zní ale i ryze české spojeniny jako davelské pampy atd... :-). Milovník zašlých časů se musí zasnít už jen při té plavbě parního kolesového parníku s ještě sklápěcím komínem (kvůli mostům) z Vyšehradu do Štěchovic... Obrovská hodnota filmu však tkví v tom, že jednotlivé děje provází vždy nějaká trapská písnička a tak ve filmu uvidíme v časech největší slávy skupiny jako Scarabeus, KTO, Hoboes ad... A pokud z ničeho jiného ve filmu pak z tohohle na člověka dýchne opravdový duch té doby. Až se z toho člověku při pohledu na všechny ty tváře z nichž některé jsou už u velikého Manitoua trochu zasteskne... At se propadnu, jestli zde jen prachbídně žvaním. Howgh! Dávám tedy za 4 náboje do mého revolver Smith & Wesson! * * * *

Kvalit knihy to nedosahuje ani zdaleka, protože kniha je prokládána tak úžasnými historkami, která by v této sérii naopak rušily. Přesto jako svědectví dobové musím hodnotit minimálně za 3 hvězdy. A jelikož seriálu Proč bychom se netopili jsem dal jednu hvězdu, třebas si ji nezasloužil, musím i tady přitlačit a zvednout na konečné 4. Ale kniha je kniha... U té by bylo i 5 hvězd málo.

Kozodojští jsou lstiví a používají dechovku. Ovšem muži z Povltaví mívají už takový žertovný obyčej, že vystřelí obyčejně dřív než soupeř. V záloze je navíc šerif Jack Aspirin tajně podporovaný hospodským Slimem... Notná dávka trampských písní i řada vtipných scén, které místy připomenou Limonádového Joea, jindy zase legendární povídku Šimka a Grossmanna Jak jsme se vypořádali s bigbítem.

Jako první jsem viděla Duch lodi se mstí a smála jsem se a jen valila oči, co že to je za senzační snímek plný posvátného ohně, drsných chlapíků z posázaví s kolty za pasem, vlhkých pohledů v dál a zalamování palců. Ale další díly už mne nebavily vůbec. Tak nevím, v čem je chyba - nejspíš to kouzlo funguje jen chviličku a pak je pryč. Nebo na to musí být nálada...