Dia no Ace (2013)

Dia no Ace: Season 1: Dia no Ace začal trochu jinak, než všechny ostatní. Nadhazovač, který přišel do nového týmu, je lama a trvá mu neskutečně dlouho, než začne být alespoň trochu použitelný. V porovnání s ostatními, kdy jsou to naprosto úžasní nadhazovači, je to vítaná změna. Má také konkurenta, který má též zpousty chyb. Vytkl bych snad možná až přílišné řvaní nebo prakticky žádnou změnu persony přes všechny ty měsíce, co to dávali. Nejzajímavější postavou byl tak asi catcher Miyuki a nadhazovač Eijun.Dia no Ace: Season 2:51. díl nám skončil a já musím uznat, že jsem se bavil malinko více, jak v první sezóně. Jak náš uřvaný, tak i druhý mlčící nadhazovač posilnili, naučili se dalších triků a zocelili svou hru tak, že už jsem se moc nebál, když přišli na řadu. Velký skok udělal i Catcher - Miyuki. Svým chováním i názory. Stále se jedná o průměrnou show, na kterou se dobře kouká, ale nevyniká nějakou velkou specialitou. Například v porovnání s úžasnýmOne Outs, u kterého jsem si každou minutu opravdu užíval. Celkově tedy za obě série65%

Opravdu nechápu ten odpad pro prvním díle. Copak po prvním díle, stejně jako po 5 minutách filmu se dá zhodnotit celý film či seriál? Neříkám, že tento seriál je to nejlepší, co jsem v anime viděla, ani zdaleka ne. Hlavní hrdina je pro mě celkem nesympatický, neustále křičí nebo brečí a je to naprostý idiot. Ale jako celek na mě toto anime nepůsobí vůbec špatně. Je to přehnané, ztřeštěné, ale jsou tam různé charaktery, každá postava je jiná, nenajdete tam dvě úplně stejné postavy a některé mám určitě mnohem radši než Eijuna. Zajímá mě, jak se to bude dál vyvíjet. Prostě mě to i přes některé zápory baví.

Čierny kôň jesennej sezóny 2013 z dielní I.G. Studios a Madhouse, ktorý neskutočne prekvapil a potešil. Nie som nijaký fanatický fanúšik baseballu a chýbajú mu znalosti z tejto oblasti športu (čím sa chcem poďakovať za parádne titulky od týmu NGFailsub s vysvetlivkami všemožných baseballových termínov a výrazov), no vďaka Dia no Ace mám stále silnejšie nutkanie vyskúšať si túto hru na vlastnej koži. Hlavným ťahákom je okrem slávnej športovej hry samozrejme príbeh, točiaci sa okolo mladého amatérskeho hráča Eijuna Sawamuru, ktorý dostane možnosť študovať na najprestížnejšej baseballovej škole v Japonsku. Tým sa rozbieha príbeh plný humorných situácií, no tým hlavným je neoblomná motivácia hlavnej postavy stať sa esom. Zo začiatku je treba trochu prekusnúť väčšie množstvo humoru, ktorý nie je vždy až taký vtipný a skĺzava k infantilite a detinskosti, no s každým ďalším dielom a novými, postupne pribúdajúcimi zaujímavými postavami s výraznými charakterovými črtami sa kvalitatívna latka pomaly, ale isto posúva smerom hore. Momentálne som na 11. epizóde, a musím povedať, že tu je už dej plný skvelých zápasov a športových výkonov, rovnako ako výborne napísaných postáv (s až prekvapujúcou psychologickou hĺbkou, najlepším príkladom budiž pôvodom Američan Chris, ktorý je po zranení ruky dlhodobo vylúčený z hlavného týmu a zostáva iba na pozícii manažéra, čo ho vnútorne zožiera, no jeho otec mu zo zdravotných dôvodov nechce povoliť návrat na ihrisko) a hlavne pamätných scén a udalostí, (napr. práve nástup spomínaného Chrisa do hry). Po 15. epizóde - to časté revanie ma už skutočne serie, je mi to ľúto, ale už to trochu preháňajú, znižujem na 3* a percentuálne na70%.

Je to až příliš dlouhé, občas se to opakuje, ale správně praštěné, aby mě to přimělo to dokončit do tří dnů. Tomu říkám výkon. Bavila jsem se a to je hlavní.

Odpad aj 5* je prehnané. Povedala by som, že je to pekný stred. Ani čas venovaný tomu veľmi neľutujete, ani si to nechcete zopakovať.