Děti velryb (2017)

Z podzimních anime zdaleka největší potenciál, ale už od druhé epizody se začíná ukazovat, že autor má ve všem bordel, je to plné děr a nemá to žádný směr - a s každou epizodou se to zhoršuje, až do konce. Máme tu sice zajímavou premisu a působivý svět s obrovskými možnostmi co se týče world-buildingu, ale co je to platné, když se to vůbec nepoužije, samotný příběh je stupidní, trpí všemi neduhy typické shoujo mangy včetně nesnesitelně melodramatického přístupu - a hřebík do rakve tomu dává naprosto nevyrovnané a divné tempo. Kromě děr v příběhu, režie/scénaře beze směru a spousty nezodpovězených/zapomenutých otázek jsou problém i postavy - buď zbytečné (v případě těch předčasně zabitých) nebo plytké a archetypální (přeživší a padouši, u toho nejotravnějšího z nich se to snaží mu aspoň dát nějakou polovičatou a rádoby emocionální backstory za účelem hledání sympatií, ale je to průhledné a nefunguje to). No, to stačí... velice pozitivními stránkami jsou grafický styl, animace and soundtrack. Všechno je to v každé epizodě skoro bez chyby - nádherná vodovková pozadí, plynulá a řemeslně poctivá animace, sice mírně generický ale hezky zpracovaný design charakterů, a všechno to perfektně pracuje se soundtrackem k navození atmosféry - být to slice of life, tak to funguje skvěle - až je člověku skoro líto dát špatné skóre, ale ne, nedá se to odpustit -4-/10.(09.01.2018)

Suverénně největší zklamání této sezóny. "Děti velryb" velmi návodně demonstrují, jak se dá jednoduše zničit neobvyklá premisa. Tajemný svět, obyvatelé ztraceného plavidla ovládající kouzla, která si vybírají svou daň a plejáda nezodpovězených a zvědavých otázek, je téma, který by vždy získalo můj souhlasný podpis. Toto nadšení je podpořené i velmi neobvyklou, za to dokonale romanticko-vodovkovou kresbou malebných pozadí a i postavy jsou ztvárněny tak, že kolem sebe roznáší sympaticky milou atmosféru. První 2 epizody navnazují diváky jak sirup vosy, jenže vše se to lomí a Bahenní velryba dostává čistý zásah třetím dílem, ze kterého se až do konce nevzpamatovává. Bezradnost režie i scénáře příběh stáčí loď k břehům absurdistánu a postavy odhalí svou totální plochost ukrutně strašidelnými dialogy. Seriál se snaží povětšinu času navodit naivně umělé melodrama a téměř až dětinsky a protivně si vynucuje divákovy slzy, které nemají šanci přijít, když jsou protagonisté prázdní jak dálnice na Antarktidě. Děj se babrá v nelogičnostech a chrání nesmyslnými zákroky postavy před neblahým osudem anebo jim naopak naděluje takový osud, aby o tom mohl skládat zvláštně ložené, ale jinak vcelku pěkné písně. Prvky náboženství a glorifikace smrti mě zanechaly v nevěřicných pohledech utopených v mých dlaních a já se jen modlil, aby to utrpení co nejdříve skončilo. Alespoň pro mě, protože na 2. sérii mě nedostanou i kdyby mě natahovali na skřipec. Takto se, pánové a dámy, v přímém přenosu mrhá potenciálem a vyhazuje jinak krásná forma na bezcharakterním a útrpném příběhu.2*pouze za animaci a hudbu.(27.12.2017)