Deobeulyu (2016)

Milý a opravdu povedený kousek, hlavně ten začátek je skvělý! Ten nápad, jak se svět komiksu skoro v reálném čase synchronizuje s realitou – jak se události vmanhwaokamžitě promítají do skutečného světa – to bylo fakt geniální a super udělaný. Kreativita na jedničku s hvězdičkou, +napětí drží až tak do 10. dílu. Pak to ale začne trochu haprovat: pravidla světa se mění podle potřeby, na konci je spousta děr ve scénáři a logických nesmyslů, které nikdo pořádně nevysvětlí. Navíc to zbytečné násilí tam vůbec nesedlo. Hyo-joo tentokrát hrála svou roli trochu více dětinsky a submisivně - až naivně, což mi na její postavě chirurga (ikdyž bláznivě zamilovanýho) vůbec nesedlo.

Pravidla si později začali tahat z klobouku a byl v tom neskutečný chaos, i přesto to ale nebylo zamotané tak moc, abych to měla chuť vypnout. Romantická linka byla roztomilá, akční linka byla zajímavá, potom to běhání z komiksu do reality bylo krapet ujetý. Na druhou stranu měním názor na Jong seoka, je to první dílo, v jakém ho vidím, a i přes počáteční pochyby (a pocit který mám dlouhodobě, že vypadá hrozně uměle a vybotoxovaně) se mi nakonec jeho herecký výkon zalíbil a v některých momentech jsem na svůj předsudek vůči němu zapomněla. Hype okolo toho asi nepochopím, nešla jsem z příběhu ani herců do kolen ale slabší 4 hvězdy si to zaslouží.

Niekto bude tvrdiť, že tam bolo až príliš nelogických vecí. No čo už len je logického na tom, že sa ocitnete v komikse? Buď na túto hru pristúpite, alebo to nie je seriál pre vás. Autori si tak otvorili obrovské množstvo možností a myslím, že ich zvládli spracovať so cťou. Seriál aj po pätnástich častiach dokázal prekvapovať. Bolo to zábavné, bolo to hravé a Hyo-joo Han je kočka.
Pridajte k tomu ešte skvelo hrajúcu ústrednú trojku a vyjde vám z toho jednoznačná pecka.

Více mi vyhovoval začátek seriálu, kdy hl. hrdinka skákala za svým komiksovým hrdinou. Poté už to bylo místy dost zmatené a překombinované. Přišlo mi to jako by scénárista před sepsáním tohoto počinu natáhnul do plic nějaký lepší materiál. Proč ne, zabaví, vyvolá emoce, avšak není to seriál, který bych musela vidět znovu a znovu. 🎬🎬🎬🎬

Sledovanie mnohých kórejských seriálov je skoro ako návšteva reštaurácie, v ktorej vládne šialený šéfkuchár. Ten má vždy v hlave rôzne kulinárske nápady lepšej i horšej kvality, potraviny „všeho druhu“ a k ruke profesionálne nie vždy vyrovnaný personál. Šéfkuchár je každopádne rozhodnutý, že svojim hosťom za každých okolností naservíruje menu minimálne o 16 chodoch, aj keď nápady a ďalšie zdroje k takto opulentnej hostine chýbajú. Ak máte smolu, pridá vám i špeciál. Začínate tak s pocitom, že si v tejto reštaurácii užijete nezabudnuteľnú večeru, ktorá sa však uprostred začne postupne kaziť a v závere už myslíte len na to, či by nebolo lepšie vyhnúť sa posledným chodom. Takto nevyrovnane na mňa pôsobí i tento seriál. Vynikajúci pôvodný nápad, ktorý sa (samozrejme v populárnej rovine) dotýka až ontologických otázok, sa okolo polovičky začne zasekávať a približne od desiateho dielu prestáva dávať zmysel. Navyše hlavný predstaviteľ (I Čong-sok) nie je z môjho pohľadu príliš dobrý ani presvedčivý herec. Ale možno mu krivdím, jeho tvorbu príliš nepoznám. Spolu s hlavnou hrdinkou ma navyše nepresvedčili o tom, že sú zamilovaný pár. Každý hral sám za seba, a výsledok bol len chlad a nezáujem o ďalší vývoj tohto „páru“. Celkovo tak seriál spadol skôr do priemeru, čo je škoda, pretože začiatok sľuboval veľké veci.