Dcera národa (2024)

Z filmového hlediska neprobádaný kus historie, který průměrný český divák pamatuje leda tak z hodin dějepisu. Atraktivita by tedy byla. Antonie Formanová je zajímavá a za zmínku stojí i zvolené interiéry a kostýmy. Ten zbytek ale celkem velký špatný. Inspirace moderními sebeironickými dobovkami (Dickinson, Bridgerton) je tu na první pohled patrná a třeba třetí díl diváka vyloženě trollí. Jenže celá ta forma je děsně roztříštěná a nesebevědomá. Tvůrci střílí nápady, střídají režijní styly i nálady tak moc, že ve výsledku je to všechno a zároveň nic. Nějak jsem ve finále nevěděl, co mi chce vlastněDcera národaříct a čím se mě pokouší bavit. Příběh Zdeňky Havlíčkové, krom toho, že byla obrozenci nehezky zneužita pro vlastenecké PR účely, až tak zajímavý není. A tohle podání to moc nevylepšuje. Obrozenci postupně tak nějak vyšumí, humor moc nefunguje a modernistické hrátky více než baví ruší tím jak toporně a neorganicky v ději často působí. A ty bezpečnostní kamery na jakože dobových budovách v exteriérových scénách byly taky slušný amatérismus. Na chvíli je pro danou scénu zakrýt nebo v postprodukci těch pár pixelů vymazat by snad neměl být až takový problém.

Taková promarněná šance. Zajímavé téma, jehož "umělecké uchopení" se totálně nepovedlo. Možná se takový experiment hodí na jeviště, ale film je svou vizualitou vlastně dost konzervativní - a když se experiment nepovede, tak to opravdu bolí. Vyloženě odpudivá kamera - ty neustálé podhledy, panoramatické zkreslení, protisvětlo. Odporný hudební doprovod v nyní tak populárním a klišovitém osmdesátkovém agresivním "ambientu", který však v polovině seriálu končí a ostatní díly jsou bez hudebního doprovodu (?). Špatně, plytce napsané. Antonie Formanová neměla moc co hrát (a taky mám bohužel pocit, že by to lepší nebylo ani v opačném případě). Jasně, že mladí jsou pořád stejní, ale "přiblížení modernímu publiku" současnou mluvou a přidáním černochů a Asiatů do pozadí Prahy 19. století je zbytečné, protože nefunguje. Zbytečné feministické tlačení na pilu, kdy staří omezení muži nenechají nezávislou dívku rozkvést. Navíc se tu těm konkrétním lidem, kteří se zasadili například o konec poddanství a zavedení obecní samosprávy, dost křivdí. Nejen po názorové, ale i po lidské stránce. Copak by v rodině takového buranského Braunera, jak ho představuje scénář a Leoš Noha, mohla vyrůst malířka Zdenka Braunerová? U autorského tria Grosan, Chlupáček a hlavně Vaňková mám odteď obrovský vykřičník...

Obrozenecká mládež se zdraví pěstičkami, tancuje  zásadně pouze valčík a absurdní výrazové tance na nesmyslnou hudbu a nakonec si Havlíčková znavena tancem na plese kecne na zem před barový pult? To vše proloženo nesmyslně moderní hudbou s anglickým textem...Myslím, že se tvůrci měli rozhodnout, jestli točí historickou fresku nebo slátaninu nevím čeho nevím s čím!

Je povinností jedince obětovat se v zájmu národa? Zasazením historický životopis, provedením “bridgertonovská” mýdlová opera cílící na mladého konzumenta. A mne, jakožto nemladého konzumenta, současná hudba nebo slangová mluva bavila a tvůrčí záměr týmu kolem Matěje Chlupáčka přišel sympatický.  Bavila mne i vzdorovitá hlavní hrdinka, stejně jako mne bavila její představitelka Antonie Formanová.  Bez úcty k českým buditelům, bez úcty k divákovi, který očekával klasické historické drama. Dcera národa se spíš, než seriál roku, do historie zapíše jako první původní český seriál pod taktovkou společnosti Canal +, já ale jako divák odcházím spokojený.

Začnu tím, že je velká škoda, že v době mnoha osvíceně myslících lidí se mohlo stát, že v choré mysli jednoho z nich se pokusili o sociální experiment na nevinné dívce, čímž ji zničili a doslova zašlapali do země. Zabili ji. Otázkou samozřejmě je, zda přesně takhle to bylo. Bohužel tvůrci jasně dokázali, jak to vypadá, když buď přeceníte své síly nebo se až moc umělecky angažujete tam, kde se to nehodí. Ze seriálu Dcera národa tak vznikl totální paskvil a karikatura tehdejších osobností. Asi bychom chtěli moc, kdybychom apelovali na to, že postavy mají mít mluvu své doby. Autoři seriálu si s tím práci nedali žádnou. Nejen, že lidé mluví hrubě a vůbec nepoužívají tehdejší styl a slovosled, ale dokonce zazní celá řada současných, moderních výrazů. Jestli na seriálu pracoval nějaký historik, tak buď marně žádal o nápravu nebo ať se na mě nezlobí, ale tohle je totální prů.er. Nemluvě o moderních tancích na plese a to to ještě v jednu chvíli vypadá, že si filmaři ulítli na LSD a navštívili jsme současný ples, který se zvrhl v diskotéku ovšem v dobových kostýmech. Výsledné dílo je tak špatné, že se hravě přiřadilo vedle vůbec těch nejhorších historických projektů vůbec.