Castlevania: Nokturno (2023)

Castlevania: Nocturne opět svádí k dojmu, že jde o anime. Není to jen grafickým stylem, ale použité animační postupy ani archetypy postav anime ve skutečnosti neodpovídají a seriál zůstává pevně zakotvený v západní tradici animované tvorby.
Zvuková stránka je lepší než v první sérii, ale zase tak výrazně nevyčnívá. Naopak bojové scény jsou dynamičtější a akčnější než dříve. Ubylo však odkazů k sci-fi a steampunkovým tématům, která byla patrná už v první řadě, a zároveň výrazně ustoupil i sexuální obsah.
Obsahově se opět jedná o jednu velkou metaforu a alegorii toxické společnosti. Zatímco první seriál pracoval spíše se společenským nihilismem, tentokrát na pozadí Velké francouzské revoluce servíruje obraz korporátního teroru a snahy lidí zapojených do systému udržet si moc za každou cenu.
Postava Elizabeth Báthory tak není klasický démonický antagonista, ale působí spíše jako ukázková korporátní „všeho manažerka“, která se na sklonku svého aktivního života snaží všemi prostředky udržet kontrolu a myslí si, že je středobodem světa. I když sama není prvotní příčinou zla, ale produktem jiných struktur, zůstává smrtící a destruktivní. Ostatní postavy pak fungují jako metafory různých strategií přežití a chování v podobně nastaveném systému.
Upřímně řečeno, více se mi líbila první série díky postavě Saint Germaina, který byl trochu deus ex machina s výraznějšími odkazy ke sci-fi. V Nocturne jsou tyto motivy upozaděny na minimum a ani návrat Alucarda nepůsobí nijak zásadně nebo přesvědčivě. Celkově tak seriál působí tematicky sevřenější, ale zároveň méně podnětný než jeho předchůdce.
Na rovinu – když se na scéně objevil Olrox, fakt jsem čekal, že zazní nějaká pecka od Army of Lovers…

Pěkná animace, sympatické hlavní i vedlejší postavy (až na Marii😓 alespoň, že je tu Tera). Dobrá hudba, jen mě v 80% případů nenadchl Edouardův zpěv. Mohl to být další, mráz po zádech tvořící moment ála Orpheus v Sandmanovi, opera ale není pro mě🤷‍♂️ Jinak akce solidní, i když první série spíš jen připravuje cestu pro výrazně akčnější dvojku (přesně jako u og Castlevanie, kde byla akční každá sudá). Poslední díly dvojky se, ale zvrtly ve Street Fighter a ten mám taky rád, takže proč ne😅

8/10 Po zakončení pôvodnej netflixovej Castlevanie som mal obavy že sa bude jednať o slabý odvar. Opak ja naštastie pravdou, Nový Belmont aj ostatné postavy sú sympatické, hláškuje sa jedna radosť, mytológia a celkovo univerzum sa utešene rozrastá. Škoda tak jedine miestami nevyváženého tempa, kedy som mal pocit že sa to miestami až moc vlečie prípadne nie každá postava dostala priestor ktorý by potrebovala. Po technickej stránke sa stále jedná o audiovizuálnu špičku v anime žánri západnej produkcie, až si miestami vravím že by som si pokojne dal maratón na veľkom plátne.  A o akčných scénach netreba hovoriť. Tie sú ako vždy plné adrenalínu. Netflix tieto anime videoherné adaptácie proste vie.

Prvá séria ukázala rozbeh Castlevanie v novom časovom období, stále to nie je to, čo by som chcel, keď si pomyslím na cesty časom, ktoré sa načrtli v Castlevanii v tretej sérii, ale ok. Druhá séria sa dostala vyššie jednak kvôli Justovi Belmontovi, ktorý síce zatiaľ nedostal moc priestoru, ale je to fajn postava oproti mladému Belmontovi, ale samozrejme najväčším ťahákom druhej série je návrat Alucarda. Dávam síce 5 hviezd, ale je to na vážkach, uvidíme ďalšiu sériu, kam sa to posunie. Čo sa týka kreatúr a krvi, tak sa samozrejme ničím nešetrí, takže to je skvelé ako vždy. Čo už také skvelé nie je, tak samozrejme všadeprítomná Netflixácka LGBTI tlačenka. Síce sme tu našťastie nedostali nič extra podrobné, ale už samotná myšlienka tam nemusela byť, je to škoda. Ale to je údel za sledovanie Netflixu, ktorý má zapracovanie LGBTI ako základný pilier väčšiny projektov. Taký Devil May Cry je ale iná liga, čo sa týka brutality a akcie.

PokračováníCastlevaniemusím říct, že se nakonec solidně předvedlo. Čekal jsem velkou řežbu, ale kromě toho jsem si představoval useless postavy a nezajímavý příběh, ale světe, div se ono to tak vůbec nebylo. Richtera jsem si zamiloval skoro tak jako Trevora Belmonta z originálu. Ale i další postavy jako Annette, Olrox, Erzsebeth, Drolta nebo i stálice jako je Alucard. První sérka je docela pomalá a slouží mnohem více na poznání postav, ale díky tomu je to dobrej build up na druhou sérku, kde vypukne pořádný peklo. Sledovalo se to suprově a vizuálně mi to fakt sedlo.