Castlevania (2017)

Strašně dobrý. Krásně stylizovaná animace ukazuje komplexní a nekompromisní svět ve vší brutalitě. Svěží a trochu jiný pohled na upírskou tématiku, přestože v příběhu opět figuruje postava Drákuly. Co je u mě ale velký mínus, tak neustálý pocit z toho, že se natahují nepodstatné scény a ty podstatné se často odbydou zbytečně rychle.

„Přestat se snažit nacpat Castlevanii do škatulky YA a anime. Je první krok k tomu, abyste ji skutečně pochopili. A pokud to nedokážete, jděte o dům dál . Ušetříte si zklamání a nám ostatním zmatené recenze o tom, že je to “příliš temné a málo romantické”. Castlevania není totiž  navzdory vizuální stylizaci  asijské anime,  ani young adult.
Castlevania pro někoho vypadá jako anime, ale myslí, mluví a strukturuje svět jako západní filozofická dystopie. Styl je vypůjčený, logika ne.
 
Z pohledu YA nehledejte v ní dospívání, romantiku ani spásu. I jako fantasy funguje jen se značně přimhouřenýma očima, protože má blíž ke sci-fi než ke klasickému Draculovi , ledaže by ho psal George R. R. Martin….
 
Upíři, alchymie a další fantasy bytosti a rekvizity zde nejsou cílem vypravení . Celá serie je metafora a alegorie nepohodlných, vážných témat a zapadnich filozofických otázek. Svět Castlevanie neřeší morálku pohádek, ale struktury moci, systému a těla. Ne, není to další Twilight. Ano, je tam sex  ale bez romantického rámce, zato s rámcem mocenským a často nekonsenzuálním. Ano, objevují se otevřené i skryté odkazy na LGBT témata ale bez vykoupení, bez terapeutického oblouku, bez morálního ukotveni.
 
Castlevania mnohem blíž ke Hře o trůny než k YA a anime. Estetika lolitek s „anime očima a špičáky“ tu nevede k Sailor Moon, ale spíš k Cersei Lannister. A tak mech nebo kosmická loď v tomhle světě působí přirozeně než drak.
 
Tedy kdo si to plete s anime a chce u YA anime poplakat nad dospíváním , láskou, hledáním identity prostě si spletl lokal. Plést si Castlevanii s YA nebo romantickou fantasy je asi jako si plest bdsm klub s koktejl barem,  protože v obou budou maji růžový bič hello kitty . - hudba nezaujala - scénář neprekvapil - vizual proměnlivé kvality .  I tak vic než dobré .  A ten  mechwarrior….

Herní adaptaci neznám, ale seriál je velmi dobrý. Věnuje dostatek času postavám, a hlavně i záporákům, takže krásně vykresluje jejich motivy a záměry, až chápeš činy jednotlivých postav. Akce je také působivá, každý má svou unikátní schopnost, kterou efektivně využívá. Jsou zde souboje jak mezi různými nestvůrami a monstry, tak i mezi samotnými lidmi.
První série dokonale nastaví, jak nechutný a zmanipulovaný svět je, a co se týče lidí a církve, působí to velmi uvěřitelně. Do toho krásně zapadají i hrdinové, kteří jsou církví a lidstvem poznamenaní a hledají motivace, proč a za co bojovat a jakou cestou se vydat.
Čtyři hvězdičky jsou podle mě spravedlivé, protože jak seriál postupuje, představuje spoustu nových postav, přičemž na ty původní zbývá znatelně méně času. Ztrácí tak prostor pro jejich vývoj, nebo je jejich vývoj zbytečně urychlený. Nové postavy, které do příběhu vstupují, jsou často průměrné a nezajímavé a zbytečně berou čas hlavním postavám, čímž seriál ztrácí tempo. Některé části epizod mě osobně vůbec nezajímaly, například příběh Saint Germaina, který mě doslova nudil.
V první sérii jsme více sledovali svět lidí, viděli jsme, jak je prohnilý, jaký má církev vliv a jak potlačuje jakékoliv hrozby, dokonce i naše protagonisty, kteří chtějí lid chránit. V posledních sériích se však děj věnuje téměř jen upírům nebo jednotlivým postavám, a o světě lidí nemáme žádné nebo jen minimální informace, což je podle mě škoda. Postupem času se seriál mění v měkkou slátaninu.
Akce je vizuálně pěkná, ale strategicky bezvýznamná – postavy nijak nevyužívají terén, spolupráci, zbraně ani žádné taktické manévry, což je velká škoda. Postavy prostě skočí do hordy nestvůr a ty bez problémů rozsekají, aniž by u nich byla cítit jakákoliv hrozba nebo strach o jejich životy.
Poslední a největší kámen úrazu je ale konec, který mě hodně zklamal a je až nechutný. Z temného příběhu se stane měkká pohádka, kde láska zvítězí nad zlem a smrt pro hrdiny neexistuje, což považuji za neúctu k předchozím sériím. Místo upozornění 18+ by tam mohli dát rovnou banner „vhodné i pro kojence“, protože tak měkký konec si tento seriál rozhodně nezasloužil.

Roky jsem přehlížel tenhle seriál a byla to obrovská chyba. I když jsem hry nehrál, je vidět, že tvůrci zakomponovali mnoho herních prvků do jednotlivých (většinou akčních) scén, a dělá to tím jednu z nejlepších herních adaptací. Velmi častá věc, která mě u seriálu často odradí jsou hlavní postavy, které sice mají například propracovanou minulost i motivace, ale ve výsledku to stejně nefunguje. Naprostý opak je zde, Trevor, Sypha i Alucard nejsou moc komplexní postavy tím, že by jsme potřebovali 3 flashback díly pro pochopení jejich motivací. Jenom díky docela krátkým dialogům a skvělé dynamice se ale dokázali dostat mezi moje nejoblíbenější postavy. Vůbec netuším, jak to tvůrci dokázali, ale je potom smutné vidět, jak kvalita klesla u Nokturna, kde už scénář psal někdo jiný a za mě to už moc nefungovalo. Jediná věc, která mě tady vadila byly linky Hectora a Isaaca, které mají sice skvělé zakončení, ale jsou na začátku strašně pomalé. Celá stopáž třetí série by se za mě mohla vejít do 7-8 dílů místo deseti. Jinak nemám slov. 10/10

Hlavní problém je že trvá první dvě série než se to rozjede a ty série jsou docela špatný, ale hned potom to je fakt nářez. Po smrti drákuly mě to bavilo o dost víc, jsou tu epické souboje, plot twisty a fajné vztahy mezi postavami. Koncept kde poslední dvě série vlastně sledujeme 4 dějové linky které se na konci spojí dohromady, a když se spojily, tak to furt  bylo napínavé a top. Závěrečné 3 epizody kde je bitka v hradu byla sakra výborná, jak choreografií, akcí tak i ta animace tam byla šílená, a je to rozhodně nej část celého anime, byl jsem i rád za happy ending, na to se hezky koukalo. 7/10