Ao Aši (2022)

Aneb opět se potvrdilo, že když si vezme adaptaci sportovní mangy do parádyProduction I.G, lze počítat s tím, že to bude zážitek minimálně za 3*. Nejde přitom jen o spoleh na kvalitu animace, jejíž hravost a vymazlenost hraje u sportovních anime podstatnou roli (takovýSoraby mohl se svými statickými obrázky baseballových zápasů tiše závidět), ale především na dobře napsaný příběh a postavy, u kterých je v průběhu znázorněn velmi realistický vývoj. V případěAoašitu máme na začátku namyšleného vidláckého floutka s egem jak Naruto, u nějž máte obavy, že pokud se nezmění a budou vám jeho sebestřednost a neústupnost tvůrci neustále předhazovat jako přednost (protožehaters gonna hate,ale vy prostě víte, že jste nejlepší!), asi brzy zahlásíte loď. Stejně jako by se u jiných anime po příchodu hlavního hrdiny na netradiční střední školu dalo předpokládat, že touto etapou začne panovat generická nuda (ano, dívám se třeba na tebe, miléBokuAcaneboModrý exorcisto), tady se toho naštěstí nedočkáme. Z hrdiny se nestane další Naruto, ale sklopí hlavu, sebere rozum do hrsti, plivne si do dlaní, připustí si vlastní nedostatky, začne se zajímat i o ostatní hráče na hřišti a hezky se s nimi začne sehrávat. Také animátoři se v průběhu produkce evidentně sehrávali a zejména ve druhé polovině jde po audiovizuální stránce cítit, že toto anime skutečně tvoří studio, které stojí zaHaikjú,KurokemneboKaze ga cujoku fuiteiru. Škoda jen toho, že i když je původní manga zaměřena na dospělejší čtenářstvo, tak její anime adaptace si neodpustila občas zbytečně infantilní momenty (možná dáno tím, že se anime původně vysílalo na kanálu určeném pro mládež?). Prvních pár dílů je kvůli namyšlenému protagonistovi nutné zlo, ale pak nastupuje přesvědčivá podívaná, na kterou byla radost se každou sobotu těšit. Příjemné 4*.

Je hodně velká šance, že u prvních pár dílů budetepochybovat, jestli se má naAo Ashismysl dívat a stejně tak vám tu dost možná bude něco, nebo spíš někdo hodně vadit. První dojem zhlavního hrdinytotižnení opravdu nic moca dal by se shrnout do jednoduché věty „AstazBlack Cloverujde hrát fotbal“.Aoije ukřičený, přehnaně sebevědomý, extrémně emotivní – prostěhodně špatně snesitelný. Na druhou stranu si ale dost možná všimnete, že vyobrazení celého toho fotbalu je tu vlastně docelapůsobivé, je zde hodně plynulých záběrů na hru a třeba si stejně jako já hned oblíbíte trenéraFukudu, který se rozhodne Aoimu dát šanci, protože vidí talent, který chlapec nesporně má. A vy ten talent a to, čím je vlastně hlavní hrdina výjimečný, snadno pochopíte taky, i když si budete možná lámat chvíli hlavu, jak přesně toho chtějí využít. Možná si nebudete ze začátku jistí, jestli se vám líbí, jak moc dramatické to v úvodu je a spoustu z těch vypjatých, ukřičených scén budete považovat za přehnané, ale v rámci budování vztahů a všeho kolem to pořád bude dávat smysl a vlastně i fungovat. A tak, pokud seriálnedropnete, budete odměněni a celkový dojem půjde postupně, ale stálehodně stabilně nahoru, až se dostane do momentu, kdy možná budete jako já přesvědčení, žeAo Ashijevýborné sportovní animea budete se těšit na každý další díl. Jak toho autoři dosáhli? Tak třeba už jen tím, že hlavního hrdinurychle postaví před realitu, nechají ho několikrát spadnout na hubu a všichni kolem, trenéři i spoluhráči, ho budou stavět před nové problémy a ukazovat mu další nedostatky, z kterých se začne hlavní hrdina postupně učit, až to všechno krásně zapadne do sebe a vy toho kluka, a jak se mění, budete mít regulérně rádi. Aoiho cesta jeperfektně vyprávěná, skvěle zachycuje momenty hrdinova tápání i prozření, zoufalství i radosti – zkrátka se dá snadno uvěřit tomu, jak Aoi roste a vyvíjí se. Úžasně se i pracuje satmosférou v celém týmu, vidíme nedůvěru, různě spory, pramenící z odlišných motivací a přístupu ke hře u jednotlivých hráčů a zároveň i logické kompromisy a sjednocení pro dosažení společného cíle. Je tu i taktizování ze strany trenérů, dobrá ukázka kvalitní práce při výchově mládeže ve stylu „mladí si na to musí přijít sami, ale občas je třeba je prostě tvrdě postrčit“ a i díky vykreslení jednotlivých trenérů, kteří ale občas taky trochu tápou, jestli dělají to nejlepší, můžu s klidem říct, že nejlepší postava z celého seriálu je rozhodně trenérDate Nozomi, který toho místníhoSnapeasehrál opravdu mistrovsky. Takže se vyvíjí hlavní postava, rozvíjí se celý tým, a i vedlejší postavy dostávají dostatek prostoru, aby nás zaujali a ukázali, jakou mají v rámci celku hodnotu. Ale to pořád není všechno ijednotlivé zápasy jsou kvalitně zpracovanéa seriál skvěle vybudoval napětí především kolem toho úplně posledního v této sezóně, kdy neopomněl dostatečně představit soupeře, ale i vybudovat obstojné pnutí (a to hned na několika frontách) mezi oběma týmy, takže máte opravdu dojem, že teď vážně o něco jde, a proto to byl prozatímní vrchol celého seriálu. Je i vidět, žeJúgo Kobajašiví o fotbalu hodně, projevuje se to nejen při jednotlivých záběrech na hřiště, používání některých, pro běžného sportovního konzumenta, známých strategií, nebo uvádění slavných fotbalových jmen a čím jsou signifikantní, ale i z těch rozborů a postřehů, které mají vedlejší postavy při sledování zápasu. A tady to funguje úplně jinak než u takovéhoLove All Play, protože seriál vám buď nejdřív celou tu věcukážea teprve pak jí i docela podrobně vysvětlí (aby jí pobral i fotbalový laik), nebo použije rozbor situace za pochodu, kdy hlavní postava si v hlavě načrtne plán, který rychle vysvětlí a pak vše provede.  No a na tyhle pasáže je radost se pak dívat, je to jak takové tyhighlightsz fotbalových utkání včetně rozborů od někoho, kdo tomu rozumí (chybí už jen elektronická tužka). K tomukvalitní animace, která je hodně vidět nejen během hry, ale třeba i takový posledníopeningmá některé naprosto neskutečně záběry, třeba ten do vnitřku branky v prvních pár vteřinách… Ve výsledku jeAo Ashiza mě seriál, který seneustále zlepšoval, až se vypracoval na opravdu skvěloushow, která ale stále má co nabídnout a já se těším na případné pokračování. Navíc i ten začátek, a to jaký tu Aoi je,má svůj smysl, protože když máte jako úvodní bod pro rozvoj charakteru „uřvané děcko“, tak ten prostor pro zlepšování a jeho vývoj opravdu široký a tady se ho daří využít. Po první sezóně8/10, ale jestli ta druhá bude a bude pokračovat v podobném duchu a nastaveném trendu, tak by to mohl být brzy i 5* zážitek.(29.04.2025)(méně)(více)