Zwart water (2010)

Duchařiny nijak zvlášť nemusím, jelikož nebývají strašidelné a snaží se stavět vše na lekačkách, přesto jim občas dám šanci. Tentokrát jsem byl příjemně překvapen, o klasickou duchařinu se totiž nejedná. Ponurý příběh holandské rodiny, která se nastěhuje do chátrající vily, připomínající antický chrám, v Belgii, je syrový a bezvýchodný. Když malá Lisa, co vypadá jako Jaroslava Schallerová (Valérie a týden divů), objeví ve sklepě ducha, začne to jít s rodinou s kopce. A v jeden moment se všichni členové rodiny dostanou do fáze, kdy jsou zcela na dně. Výborná kamera, temná hudba, velmi dobré herecké výkony, především malé Lisy. K původním třem hvězdám přidávám jednu za poslední čtvrtinu a závěr. Kdo ale čeká žánrově čistokrevný horor, bude asi zklamán...

Slabota. O Zwart water som roky počúval samú hororovú chválu a nakoniec som dostal niečo, čo sa začne dobre, ale po 30. minútach pôsobivej atmosféry a fajn postavách sa to prepadne do dvoch priepastí s názvom Nuda a Nezáujem. Herci sa snažia (najviac „zábavný ocko“, takéto postavy by mali bývať vo viacerých hororoch a nie iba samí „temní fotríkovia“) a prostredie starého domu po mŕtvej babičke nie je zlé. Potešia i nečakané twisty. Ale samotná zápletka nie je žiadny zázrak, prostredie domu sa rýchlo okuká a ako mama, tak dcérka z minúty na minútu strácajú naše sympatie, až nám zostane k dispozícii len tatko a to nestačí. Smutnú korunku tomu nasadia scény s „duchom“, ktoré sú fádne a nestrašidelné.

Náhodné objevy mě většinou baví a tady tomu není jinak. Holčičková strašidla mě dlouhodobě děsí a i když to místní se snaží spíš o kamarádství, tak já z ní měl nepříjemný pocit pokaždé, kdy se zjevila v záběru. K tomu přispívala i velice solidní atmosféra a táhnoucí se tempo. Povedly se i dějové zvraty, ve kterých jsem se na konci sice trochu ztrácel, ale nakonec do sebe vše zapadlo a já to snad pochopil. Sečteno a podtrženo nadprůměrná duchařina. 80%

Překvapivý konec filmu pro mě znamená i lepší hodnocení než jsem původně chtěl dát. Řemeslně i hororově jasný průměr mezi ostatními horory. Ovšem konec mě velice potěšil. Čekal jsem klasickou duchařinu a dostal něco trochu odlišného. Z tohoto filmu mám velmi dobrý pocit. Musím přiznat, že herečka mi byla hodně nesympatická. Film ovšem i tak hodnotím jako lehce nadprůměrný mezi horory. Pro mě ze zemí Benelexu je to příjemné překvapení.

Duchársky horor z holandsko-belgickej koprodukcie, ktorý je svojim poňatím vo viacerých ohľadoch dosť netypický. Duch, ktorý sa tu zjavuje hlavnej hrdinke pôsobí strašidelne iba spočiatku, neskôr by sa ich vzťah dal s určitou nadsádzkou nazvať priateľským. Film je plný dejových zvratov a viacvýznamových vysvetlení, tajomné vidiecke sídlo, v ktorom sa príbeh odohráva má ponuré čaro a mne osobne sa pozdával aj výkon ústrednej hereckej protagonistky, ktorá napriek tomu, že je v detskom veku podala niektoré emočné stavy presvedčivejšie než dospelí herci.