Zrcadlení tmy (2020)

Pokud se Jarda Dušek nezvrhne ve svém filozofování o intermultidimenzionálním poznávání prostoru a času v podobě potulných ezoterických prodavačů naděje o úspěšném vyměšení rakoviny, pak tu jeho cestu Korsikou s příměsí obohacujícího dojmuvší přirozené reality stvořené evolucí dávno před námi mám rád a všem bych též doporučil občas vypnout televizi a všechny přechytralé krabičky do ručky a odejít do krajiny či lesů objevit skutečný vesmír k blahodárným účinkům na náš mozek. Všechno ostatní bych nechal na supervědcích kvantové fyziky. Tam je ještě hodně věcí k odhalení, některá budou příjemná, některá možná nepříjemná, tak už to bývá. ´´Nejsem tady, protože jsem někde jinde. Nemůžu být všude.´´ :D

Pouze pro rektální průzkumníky Duškovy jahody. Alternativní výklady reality jsou super, ale spíš by to chtělo nějakou hloubku, než jen "věda neumí, lidi nevidí, blablabla..." Asi největší nesmysl je mimosmyslové vnímání skrz tu drahou masku. Bylo to tolikrát vyvráceno, je to šarlatánství.Chudáci děti, chtějí se jen zavděčit rodičům, tak neřeknou že je maska průhledná.

Neměl bych takový problém, kdyby nehnal lidi do náruče podvodníkům.
Herci jsou obecně jen vzácně následováníhodní, Dušek je přímo zlo.

Myslím, že vím, o čem autoři snímku mluví, ale nejsem si jist, jestli jejich poselství, je-li jaké, dokáží rozklíčovat i další diváci.1) Mám Jaroslava Duška rád jako herce i jako představitele alternativního vnímání světa. Umí pregnantně formulovat myšlenky a jako popularizátor filosofie new age je přesvědčivý._____

2) Zde však předvedl jen chaotickou směsku dojmů. Pořad působí spíš jako hezký výlet na Korsiku než jako cokoli jiného._____

3) Na pět let práce velmi chabý výsledek.

Každý má svůj život, Nikomu ho neberu. Jestli pana Duška baví tohle, je to v pořádku. Ať si užije. Určitě je spokojenější, jak kdyby ráno nastoupil na šichtu do gumárny s rozličným mixem spolupracovníků z bývalé Stalinovy rozlehlé země.. Závěr: pro mě nezajímavé, kdo chce se může podívat. Proto i hodnocení lítá sem a tam.

Je to takový cestopisný dokument , kde nám Dušek odhaluje svůj vnitřní svět. Raritní záběry jsou plavání s delfíny, ale někde jsou dlouho jen mluvící hlavy, které mě někdy až unavovaly. Je to takové přednáškové turné. Dušek je mi sympatický a jeho skalní fanoušci budou určitě hltat vše co řekne. Blbé je, že se v dokumentu vyskytují samí podobní lidé a chybí opačné názory. Humor se vyskytuje jen v úryvcích představení. Musím ocenit jak inteligentní Dušek velmi dobře formuluje věty a k tomu jim vtiskuje takovou ležérní naléhavost. Vnímání je podle Duška důležitější než myšlení a tak si můžete vyslechnout hlášky jako "Proud života prostě proudí". Když říká že třicet dní v pohodě nejedl, uvědomil jsem si jak málo stačí člověku k životu.