Zlé časy (1975)

Veni, vidi, vici. Aneb Charles Bronson prišiel odneznáma, aby vyhral každý amatérsky pouličný boxerský zápas, a potom opäť odišiel nevedno kam. Áno, scenár tohto filmu je naozaj až takto jednoduchý a stojí predovšetkým na Bronsonovi, ktorý to zvláda typicky po svojom. Ako som si už pri ňom zvykol, hrá tajomnú, málovravnú postavu, ktorá za celý film povie len pár replík. Stále si však myslím, že sledovať jeho bolo zaujímavejšie než pozerať sa na nepríjemne otravného Jamesa Coburna. Hard Times je klasická „Bronsonovka“, vhodná najmä pre fanúšikov tohto herca. Pre nefanúšikov, ako som napríklad ja, bolo dopozeranie tohto filmu skôr veľkým trápením než skutočným filmovým zážitkom.

Dle popisu jsem si Zlé časy zařadil do dramat a ona je to v podstatě první arénovka. Špetka sociálního retro-dramatu, špetka lichvářsko-sázkařské krimi a nějaká ta akce spočívající v ilegálních bitkách. Je to první film Waltera Hilla a možná první podobný film, kde už nechybí většina klišé. Málomluvný drsňácký hrdina co má ženskou jen na ozdobu, zlotřilí protivníci, nespolehlivý "kamarád". Jen místo bezejemnných bijců jsou tu skuteční herci - Coburn který vypadá pomalu starší než hlavní hrdina a oholený! Bronson, který může být ve svém věku trošku k smíchu než se postaví do "ringu". Jen namísto karate je tu z 90% čistý box doplněný občas nějakým tím kopem a chytačkou. Je to blbina, ale na podobných filmech jsem vyrůstal a jejich praotec si zaslouží respekt a ty 4* taky.

Drsné časy si žiadajú drsných chlapov, takže Bronson je ideálna voľba. Malá zhovorčivosť mu sedí, má veľkú charizmu i boxérsky ksicht, rola je tak akoby šitá na jeho mieru. A s Coburnom sú dobrá dvojka, ktorá sa spolu už predtým objavila vo filmoch Veľký útek či 7 statočných. Veľmi dobre vykreslená realičnosť doby, v ktorej vždy najprv treba myslieť na seba, ale väčšinou len na seba. Súboje už také realistické nie sú, predsalen, zvuky úderov sú ako údery do bubnu, borci nie sú ani po minútach príliš unavení, znesú desiatky úderov pästí do hlavy a krvou sa tu kruto šetrí. Na druhej strane, sú celkom efektné, na 70. roky až nečakane dobre, ich choreografia ani po minútach nenudí a predovšetkým, sú veľmi dobre nasnímané. Čo by dali za to niektoré o desať i dvadsať rokov mladšie filmy. Akurát Robert Tessier aj s jeho neprehliadnuteľným ksichtom mohol byť ten, ktorý je záverečným bonbónikom, nikto zo súperov sa na neho nechytá. Jednoduchá zápletka tu vôbec nevadí - Bronson prišiel, videl, zvíťazil ... a odišiel.

V rozsáhlém výčtu filmů, kde se Charles Bronson objevil, lze nalézt i kritikou a filmovými fanoušky vysoce oceňované tituly, které ale mají jedno společné - jejich tvůrci si uvědomovali meze Bronsonových hereckých možností a obsazovali ho do rolí tvrdých neproniknutelných chlapů s úspornou mimikou i slovníkem. Sporadické pokusy přidělit mu postavu s komplikovanější psychologií končily v nejlepším případě rozpaky. Na jednu stranu je škoda, že Zlé časy nevyužívají éry hospodářské krize k rozehrání sociálního dramatu a podobně nevyužitá je i naznačená milostná linka, režisér ale správně pochopil postavení Bronsona jako herce jednoho typu a vše tomu přizpůsobil. Díky tomu snímek funguje, jak má. Nejde o nic mimořádného, ale poctivé tři hvězdičky si tahle žánrovka určitě zaslouží. Celkový dojem: 60 %.

Charles Bronson většinu času mlčí a rozdává rány a přesně tyhle role mu seděly. Ale čekal jsem, že film bude mít třeba i nějakej sociální rozměr jako třeba Rocky. Jenže tohle je jenom bezduchý mlácení v nějakejch ošuntělejch skladech a přístavech. Navíc ani ty bitky nejsou natočený zrovna moc dobře a celej film vyznívá tak, že prostě předem víte, že i kdyby se Bronson šel rvát třeba s Terminátorem, tak mu s prstem v nose rozbije hubu. Celkově nic moc.