Zlaté hejno (1994)

Vaculík proháněl holky už ve středověku. Ten podvodník je opravdu psycho.

Výborná, originální pohádka, dobře obsazená. Zaujal mě "falešný konec filmu" a podvodníkův proslov na konci: divák se nikdy nedozví, jestli mluvil pravdu nebo si ten ušlechtilý důvod ke svému podvodu vymyslel narychlo, aby se zachránil.

Na Zlatém hejnu je krásné jedině tak ten malovaný obraz staročeské vesnice, která dělá hercům zákoutí u uměle vyrobeného rybníka. Ani Postránecký s Jirákem to nezachrání, když hlavní role ztvární největší slizoun českého filmu posledního půlstoletí, Jan Přeučil a toho, co mu jde na ruku, mu hraje neméně slizký Vladimír Marek. [118. hodnocení, 8. komentář, 48%](15.11.2020)

Při pohádce jsem neustále myslel na změnu názvu na Zlaté lejno. Ono je totiž těžké myslet na něco smysluplného. Studiové pohádky nejsou špatné vždycky, ale většinou. Tahle není vyloženě špatná, je však silně podprůměrná. Herecké obsazení patří k tomu nejlepšímu, co tvůrci nabízí. Celý děj je však docela nudný a konec mi připadá trochu odfláknutý. Studiové interiéry navíc vypadají příšerně. Když podobnou příšernost vidím, sám sebe se ptám, zda si i tvůrci položili nějakou otázku. Kupříkladu tu, zda to opravdu točí pro děti. Protože si neumím představit dítě v roce 1994, tedy sebe, že by mě něco takového zaujalo, natož dneska.(10.09.2018)

V první chvíli jsem v programu četl Zlaté lejno, a poněkud mne to vyděsilo, dnes je možné všechno. Po novém přečtení názvu jsem si oddechl, začal s nadějí pohádku sledovat, a nestačil jsem zírat, jak hloupé to je. Porybný s manželkou mají jasno, že jejich syn, který se kdovíproč mění v ptáka (není myslím vysvětleno a jestli, tak na půl huby), si vezme ausgerechnet princeznu. Král má bratránka s velkým nosem a taky má rybník plný zlatých rybek, které plní přání (kdoví, kde k nim přišel). A zatímco si král přeje sklenici portského, bratránek chce být neviditelný - celou dobu jsem čekal, že se s tímhle prvkem bude nějak hrát dál, ale ne, prostě bratránek celou dobu není a pak se najednou objeví, když dva pobertové, co přišli krást, si přejí, aby všechny zlaté ryky z rybníku zmizely. Jeden z pobertů má dokonce spadeno na princeznu, takže se tu šije rybářská síť přes noc, abychom zjistili, že vlastně všechno to jednání a podvodnictví mělo ušlechtilý (!) charakter a že hlavní poberta jen chtěl, aby si mladík s princeznou svého vztahu víc vážili, když si jej tak nějak museli vybojovat (!) - WTF?! Proč ze mne tvůrci dělají pitomce náhlou změnou charakteru? A to je tak vše, o nic tam vlastně nejde, zápletka vlastně nulová, herci nemají co hrát (a Geprtové je mi docela líto, že do toho dává své herecké kvality, té jediné se ustaraná matka dá věřit), ale celkově, kdybych měl říct, o čem to bylo, tak vskutku netuším. Co se celkové logiky týče - máte zlaté rybky, které plní přání, a když máte přání být zvěčněn v knize, tak si neřeknete rybě, ale dáte podvodníkovi dceru za ženu? Ale no tak!(08.09.2018)