Zkáza Titanicu (1958)

Film som videl dávno-pradávno vo vysielaní Československej televízie ešte ako stredoškolák a dodnes mám pri spomienke naň zimomriavky. Oproti Cameronovmu filmu tu vystupuje do popredia príbeh obrovskej lode, na ktorej sa hemžia drobné živé smietky, bezmocné pred úderom osudu a prírody tak ako tá veľkolepá loď odsúdená na zánik. Pýcha a nevyhnutný pád. Do smrti nezabudnem na mrazivé scény, ktoré zobrazujú vnútro umierajúcej lode. Stoly, stoličky, nábytok dávajúci sa do pohybu v miestnostiach obrovskej lode, pomaly padajúce a rozbíjajúce sa stohy porcelánového riadu a luxusného skla, tiché, desivé, nezastaviteľné a neúprosné stúpanie vody na chodbách palúb, zdesenie a panika pri člnoch, keď pasažierom začína dochádzať, čo sa deje... Tento čiernobiely film pripomína hraný dokument a sila jeho výpovede dodnes nezoslabla. Dobré herecké výkony, perfektne stvárnené interiéry a technická stránka v tých dobách na špičkovej úrovni robia z filmu klasické dielo. Cameron to mal sakra ťažké a ja neviem, či by som jeho film postavil v rebríčku pred túto Nezabudnuteľnú noc.

Neuveriteľná podobnosť s Cameronovýmpočinom(nie len scénami, ale aj obyčajnými zábermi) - akurát že bez romantického “cukru”. Teraz človek aspoň vie, odkoho/čohočerpal (kopíroval?) pre svoj námet, až prepadnete pochybnostiam o jeho majstrovskom diele. Na58’rok viac ako slušná “zábava”, ktorá sa rozbehne rýchlejšie, než by sa divák mohol domnievať. Solídna vecička toto. Vierohodná. Emotívna.

Tenhle film má přesně to, co Cameronovu schází a naopak. A night to remember je velice dobře natočený, bez patosu, bez otravných vedlejších postav a velice věrný skutečnostem, které byly v roce 1958 známé. Je tu i dobře zachycen záchranný závod parníku Carpathia i kontroverzní role Californianu. Triky jsou pěkné, i když ne na úplně špičkové úrovni. Cameronův Titanic je přesný opak. Kdyby se ty dva filmy daly zkombinovat, vzniklo by absolutní dílo. Ostatně - některé scény Cameron z tohoto filmu okopíroval téměř doslovně.

„Noc, na kterou se nezapomíná“ je zcela výstižný originální název filmu o katastrofické události potopení Titaniku, tentokrát v britské produkci, který vznikl pouhých pět let po uvedení filmu produkce americké. Ta se pyšnila tím, že čerpala rozhovory, události a relevantní údaje z publikovaných závěrů vyšetřování amerického Kongresu a britské obchodní komory z roku 1912, ale dějově šlo především o melodrama, v němž ke katastrofě došlo až ke konci filmu. Britští filmaři šli opačnou cestou. Katastrofa nastane záhy, a tak se celý film věnuje především událostem v mezidobí mezi střetem s ledovcem a potopením. A tentokrát bez melodramatu. Pro scénář byla použita literární předloha Waltera Lorda. A ano, stejně jako u předchozího amerického filmu je vidět, kolik scén, situací a charakterů mnoha postav, byť s určitými úpravami, použil James Cameron ve své adaptaci z roku 1997. Film je ve všech ohledech tak dobrý, že je těžké uvěřit, že byl natočen s relativně malým rozpočtem. Jen občas je možné rozpoznat použitý model lodi. Buď ja buď. Tato filmová adaptace patří k tomu nejlepšímu, co bylo o Titaniku do svého uvedení natočeno. P. S. Existuje informace, že se natáčení neakreditovaně zúčastnil i Sean Connery. To vybízí k divácké výzvě. Všimne si ho někdo někde?

Oproti novším filmov sa táto britská verzia o skaze nepotopiteľnej lode nedá po trikovej stránke veľmi porovnávať. Napriek tomu má čo ponúknuť, jednak tým, že pojednáva o rizikách, ktoré si dotyční zodpovední nevšímajú, resp. ich zľahčujú, jednak verne ukazuje priebeh záchranných prác a kooperáciu s pomáhajúcimi loďami, ktoré boli vtedy nablízku. Ale aj po trikovej stránke je to na svoju dobu dobre natočené a naviac "na vec" sa ide relatívne skoro - nehrozí tak dlhočizný predstavovací úvod, ako tomu pri katastrofických filmoch zvykne byť. Hlavné postavy tu vlastne ani nie sú, trochu je v popredí Kenneth More ako druhý dôstojník lode, film sleduje osudy viacerých postáv, z rôznych podpalubí a sociálnych vrstiev.