Zabíječ ovcí (1978)
Sledovat Zabíječ ovcí online
Přehrávač zatím není dostupný.
O filmu Zabíječ ovcí
Film Killer of Sheep si žije veskrze želvím životem. Dokončen byl již v roce 1977 a od té doby si jen velice pozvolna získává svůj okruh diváků. Z počátku ho dokonce kvůli příliš drahým autorským právům na hudební složku filmu nebylo možné téměř vůbec promítat. Kromě největších filmových nadšenců se dočkal širšího publika až v roce 1981 na Berlínském mezinárodním filmovém festivalu (vítěz ceny FIPRESCI) a na festivalu v Sundance. V roce 1989 byl zařazen do amerického národního archivu Library of Congress' National Film Registry a roku 2007 byl opět prezentován na festivalu v Berlíně.
Pro české publikum prakticky neznámý režisér Charles Burnett tvořil Killer of Sheep jako absolventský film na filmové škole UCLA. Celé natáčení údajně přišlo na pouhých deset tisíc dolarů, z nichž většinu pokryly školní granty. I přes finanční nouzi však byla černobílá stylizace a připodobnění klasickým snímkům italského neorealismu především tvůrčím záměrem. Základní motiv zde nalézáme ve snaze průměrného amerického černocha o přežití v nuzných podmínkách. Stan (Henry G. Sanders) pracuje na jatkách a musí se vyrovnávat s všudypřítomnou beznadějí, chudobou a také napjatými rodinnými vztahy. Běžný divák bude možná postrádat hmatatelnější příběhovou kostru, ale roztříštěnost a mozaikovitost celého vyprávění předává intenzivnější emocionální náboj.
Ačkoliv se film skládá z několika drobných zápletek, soustředí se Charles Burnett spíše na obrazotvornost. Sdělení, které si již divák zvykl přijímat skrze text, předává především vizuální cestou. V některých případech si režisér hraje se záměrným nesouladem obrazu a dalších atributů filmu - to například v momentě dlouhého romantického tance Stana a jeho ženy (Kaycee Moorová), z něhož je možné vidět jen okenní siluetu, a který je podbarven velmi neadekvátním hudebním pozadím. Při Stanově neveselé práci na jatkách pro změnu vypíná zvuk a namísto strašidelného hluku vraždící mašiny slyšíme pouze hudbu, což navíc režisér dovršuje prokládáním naturalistických pracovních scén záběry na hrající si děti. Tyto a další nezmíněné detaily napovídají, že Burnettovým záměrem bylo poetické a symbolické podobenství o protikladech, které nejvýrazněji vyplouvá napovrch tehdy, kdy chudobu, bídu a všeobecný zmar života v chudinské čtvrti berou zúčastnění s humorem a nadhledem, nikoliv s odevzdaností a smutkem.
(David Patras, LFŠ 2007)
Pro české publikum prakticky neznámý režisér Charles Burnett tvořil Killer of Sheep jako absolventský film na filmové škole UCLA. Celé natáčení údajně přišlo na pouhých deset tisíc dolarů, z nichž většinu pokryly školní granty. I přes finanční nouzi však byla černobílá stylizace a připodobnění klasickým snímkům italského neorealismu především tvůrčím záměrem. Základní motiv zde nalézáme ve snaze průměrného amerického černocha o přežití v nuzných podmínkách. Stan (Henry G. Sanders) pracuje na jatkách a musí se vyrovnávat s všudypřítomnou beznadějí, chudobou a také napjatými rodinnými vztahy. Běžný divák bude možná postrádat hmatatelnější příběhovou kostru, ale roztříštěnost a mozaikovitost celého vyprávění předává intenzivnější emocionální náboj.
Ačkoliv se film skládá z několika drobných zápletek, soustředí se Charles Burnett spíše na obrazotvornost. Sdělení, které si již divák zvykl přijímat skrze text, předává především vizuální cestou. V některých případech si režisér hraje se záměrným nesouladem obrazu a dalších atributů filmu - to například v momentě dlouhého romantického tance Stana a jeho ženy (Kaycee Moorová), z něhož je možné vidět jen okenní siluetu, a který je podbarven velmi neadekvátním hudebním pozadím. Při Stanově neveselé práci na jatkách pro změnu vypíná zvuk a namísto strašidelného hluku vraždící mašiny slyšíme pouze hudbu, což navíc režisér dovršuje prokládáním naturalistických pracovních scén záběry na hrající si děti. Tyto a další nezmíněné detaily napovídají, že Burnettovým záměrem bylo poetické a symbolické podobenství o protikladech, které nejvýrazněji vyplouvá napovrch tehdy, kdy chudobu, bídu a všeobecný zmar života v chudinské čtvrti berou zúčastnění s humorem a nadhledem, nikoliv s odevzdaností a smutkem.
(David Patras, LFŠ 2007)
Témata
Obsazení
Trailer
Pokud se trailer nepřehraje, otevřete jej na YouTube ↗.
Podobné filmy jako Zabíječ ovcí
Tato stránka je generována automaticky za pomocí údajů zjištěných z veřejně dostupných zdrojů a sjednocených pomocí AI ChatGPT. Uvedené údaje nejsou redakčně kontrolovány, monitorovány ani upravovány a mohou být nepřesné či nesprávné.
Komentáře (26)
Komentáře jsou vkládány jejich autory a nepodléhají redakčnímu schválení ani kontrole. Za jejich obsah odpovídají jednotliví autoři. Komentáře mohou být automaticky přebírány z dalších webových stránek.
Killer of Sheep, absolventský film Charles Burnetta na University of California, patří mezi nejdůležitější filmy skupiny LA Rebellion. Ta zahrnovala filmaře, kteří se proti tehdejšímu trendu blaxploitation filmů i hollywoodskému mainstreamu obrátili ke snaze zachytit syrovou realitu bez nánosů stereotypů a vyumělkovaných zápletek. Tento přístup zdůrazňující každodenní život afroamerické komunity v losangelské čtvrti Watts je pak často srovnáván s neorealismem - levná produkce, natáčení v lokacích, práce s neherci a "od-dramatizované" vyprávění. Navzdory této blízkosti je ale Burnettův debut radikálnější, a to zejména v souvislosti s posledním bodem. Namísto neorealistické snahy najít příběhy i v běžných činnostech a životech se totiž Killer of Sheep propojení do celistvého narativu vzpírá. Eliptické vyprávění se tak rozpadá do řady scének, jež nám přibližují život komunity a které na sebe povětšinou příliš nenavazují jinak než jako části mozaiky jednoho místa. Jazzové a popové skladby, které jsou zde použity způsobem, jenž by jinde působil rušivě a doslovně (časté střídání skladeb, text komentující dění na plátně), jen umocňují dojem, že sledujeme pouhé výseky reality. Náznak zápletky u protagonisty Sama - vyhoření stereotypní prací, které doléhá i na jeho rodinu - pak slouží především k působivému vyjádření jeho rozpoložení řečí těla a gest. Vrcholem filmu je pak zprvu nenápadná scéna tance s manželkou, ve které postupně graduje napětí mezi nenaplněnou touhou manželky a Samovou odtažítostí. K poslednímu tématu doporučuji tentovideoesej.
Zdroj: ČSFD.cz (2024-01-21)Neuvěřitelně jemný, civilní film z drsného černošského gheta. Film ve kterém se toho moc nestane a člověk je za to vlastně rád. Film jaký by natočil Aki Kaurismaki kdyby žil v Americe a byl černoch. A herecké výkony Henryho G. Sanderse a Kaycee Moore? Nádhera. Po promítání v pražském Ponrepu následoval spontání potlesk, aniž by byl přítomen kdokoliv z tvůrců. To jsem už dlouho nezažil.
Zdroj: ČSFD.cz (2023-02-04)Čo si videl naposledy?...Killer of sheep...O čom to bolo?...Chlapík si žije so ženou a dvoma deckami niekde v riti a pretĺkajú sa životom.....Dobre, ale o čom to teda bolo?.....Chlapík si žije so ženou a dvoma deckami niekde v riti a pretĺkajú sa životom...Dobre, ale tak čo si si z filmu odniesol, akú mal myšlienku?....Chlapík si žije so ženou a dvoma deckami niekde v riti a pretĺkajú sa životom....Aha, tak ale tak ak sú to černosi, rieši sa tu určite rasizmus, drogy, zbrane, rovnoprávnosť a tak ďalej....Nie.
Zdroj: ČSFD.cz (2017-05-09)Zdánlivě nenarativní, polodokumentární počin, jenž je zobrazením jisté
Zdroj: ČSFD.cz (2012-08-29)nemožnosti ignorovat depresi vyvěrající
z homogenně úpadkového prostředí (prezentovaná hlavní postavou řezníka Stana)
, ale i zajímavým černošským autoportrétem, který je nestranný a neváhá
zobrazit černochy jako zloděje, hlupáky, nebo vlezlý hmyz. Kardinální význam filmu má jeho poetika, však
chybí mi jistá četnost i síla prostředků, které by jí znásobily pro větší požitek jako např. Rozmarné
léto. Myslím však, že napodruhé půjdu rozhodně výše. 70%.
Amatérsky natočený film. Nejde zde však o amatérismus tvůrců, ale podmínek a i když je tento hendikep neustále přítomný a viditelný (hlavně slyšitelný), nelze snímku upřít působivost, se kterou popisuje atmosféru předměstí obydleného černou komunitou - jejich životy, problémy a radosti. Film je lyrický, nejde o příběh, jen sledujeme malý okamžik života jedné obyčejné rodiny a poznáváme z intimní blízkosti vztahy jejích jednotlivých členů a nejbližších sousedů a přátel.
Zdroj: ČSFD.cz (2009-05-01)