Z Argentiny do Mexika (1953)

I latinskoamerická část první expedice Zikmunda s Hanzelkou nabízí zajímavé postřehy zaznamenané doby a tehdejšího životního stylu i rozdílného stavu. Jde i o autentický záznam atmosféry a směřování doby komunistického budování a angažování. Zaostříme-li na vše z nadhledu, ochutnáme chvilky proklamovaného osvětářství. Po sociologické stránce je pohled zaměřen především na nejchudší vrstvu, vyzdvihovanou v baladickém rozpoložení. I to je skutečnější tvář života, více než pamětihodnosti a sportovní výkony. Život v syrových barvách vyprahlých pamp, nepřízně přírodních pohrom, chudoba hornické koloniální zašlosti, přírodní bezelstná prostota, zahalená vášeň chudinských čtvrtí, adrenalinové živobytí je tepem nejsvětějším. Podmanivé Rio, spekulující Sao Paulo, umouněné Potosí, královské štíty nekonečné korálové šňůry jménem Andy, nejrozlehlejší vodopády majestátnosti, seschlé životy ozdob lovců lebek, ničivá síla zemětřesení, schovávající se království banánů, guatemalské motocykly, slavná historie Mexika před civilizovaným objevením a chladnokrevná aristokratičnost býčích her, to vše jsou spalující touhy života. Pestrobarevná mozaika postřehů je komplexnějším pohledem na svět kolem nás. FilmZ Argentiny do Mexikanabízí mnoho ingrediencí, zajímavosti a dobové reálie v ladnosti i jedinečnosti. Liška opět svým osobitě otevřeným přístupem zachytil genia loci zobrazovaných míst a situací. Život v boji proti strázním, život v odlišnostech i extrémech, život v touze a očekávání. Zajímavá a podnětná záležitost, i sladká vzpomínka.

Špičková technika a oslnivé barvy dnešních dokumentů nezvládly ubrat tomuto nic na kráse a síle. Takto dokonale vyvážený dokument se vidí málokdy, hovoří k nám divákům s neskutečnou empatií, ukazuje nám věci bolestné a s lehkostí se přesouvá ke krásám přírody a z ní k vojenským cvičením a všemu, co cesty a svět nabízí. Dokonale nežánrový dokument, jež ukazuje divy a dobrodružství cestování, přírodu, jiné kultury a města, tvrdý život pracujícího lidu a zapomenuté rituály. Hanzelka a Zikmund přinášejí cestování, přírodopis, zeměpis, etnografii, historii, dobrodružství a za tím vším neskonalý lidský rozměr prosycený laskavostí a pochopením.

Od exotického cestopisu by som očakával, že trochu poučí, no hlavne sprostredkuje nádych dobrodružstva, ktoré muselo sprevádzať cestu Tatrou 87. V tom však tento dokument celkom zlyhal. Miesto toho v 13 z 24 reportáží hodnotí úroveň rozvoja socializmu v navštívených miestach alebo kritizuje tamojšie zvyklosti (v porovnaní s ČSR). Celkom ako vo vtedajších komunistických filmových týždenníkoch. Obsahuje sotva pár zaujímavejších reportáží (vodopády Iguaçu, Šuárovia, ostrovy Chincha, stratené mayské mestá).↵ 
Ako príklad zlyhania uvediem reportáž o ceste súkromnou úzkorozchodnou železnicou cez ohromné banánové plantáže (pretože ma zaujíma železnica). Súdruhovia sa v mimoriadne propagandistickej reportáži venujú prepravnému monopolu UFC, drahému cestovnému a nepríjemnému prestupu pri zmene rozchodu.↵ 
Keď som si chcel o tejto železnici vyhľadať viac, tak som hneď narazil na pár vzrušujúcich historických reportáží, ktoré sa venujú histórii výstavby plantáží i železnice a obdivuhodnému fungovaniu sebestačných centier tohoto banánového regiónu. Paradoxne, prosperita tejto oblasti skončila náhle v roku 1984 ako priamy dôsledok štrajku robotníkov, vedeného kým iným než - komunistami.

Ani nespočítam, koľkokrát som mal pri sledovaní dejà-vu z trabantej cesty po Amerike. A pritom tento film Z+H je originál. Možno menej dobrodružný, menej akčný a s priliš uhladeným komentárom s prvkami vtedajšej ideológie. Ale aj tak je to veľmi cenný kúsok, škoda tej slabej kvality obrazu a pri záberoch prírody aj chýbajúcej farby, to nemyslím ako výčitku, ale len povzdych. Jazda po piesočnej pláži, cesta do päťtisícových výšok alebo návšteva lovcov lebiek stojí za zvečnenie v podobe tohto filmu.

Absolutně objektivní roportáž z této cesty. Pokud jste četli knihu, tak víte, že se pozastavují nad pravicovými křivdami. Je úplně jedno jaký je režim, ale totalita ekonomická je stejně odporná jako ta co tu byla před dvaceti lety. Svět je ještě šílenější a i díky pánům H+Z se o tom můžeme přesvědčit.