"X" - Nestvůra z vesmíru (1967)

Nejprůměrnější z nejprůměrnější kaiju filmů, jaký si lze jen představit. Viděl jsem jich celkem pět (a tak na 20 dalších narazil a něco si o nich přečetl), to bych měl říct předem, ale už u druhého mi přišlo, že se ten koncept strašně rychle vyčerpává a nápady s obohacením o něco nového se taktéž rychle vyčerpaly, tudíž mi to stále víc přijde jako vyloženě repetitivní žánr a ani se nedivím, že skončil jako filmy pro děti. Přidané vesmírné cesty už v době vzniku X nebyly ničím zrovna novým, tudíž tahle vesmírná potvora nenabízí, aspoň pro mě, nic nového. První polovina filmu, ta vesmírná, mi přišla ještě celkem v pohodě. Sice tam ústřední čtveřice kosmonautů má nejvíc jednorozměrné charaktery, ale to mi je tak nějak jedno, u těchto filmů se to dá čekat. Ale třeba takové miniatury měsíčního obytného centra jsou docela fajn a celé to vesmírné putování sice plyne jako značně nablbé a naivní sci-fi, ale zase na druhou stranu docela přijatelné - a akceptovatelné. Jenže jak se probere vesmírná přerostlá potvora, přišlo mi to jako nuda, protože stejně jako všechny kaiju dělá to samé - ničí města, ničí elektrické vedení, ničí prostě všechno, co jí přijde do cesty. Jo, a řve. Větší motivace nemá, prostě je jen celojaponská hrozba. A celou druhou polovinu se děje přesně jen tohle a do toho naše hlavní skupinka vyvolených zachraňuje svět zhruba stejně propracovaným způsobem - takže se vše prostě stane, bez pozadí, bez snah a co je nejhorší, tak i bez emocí. Z toho filmu emocí obecně plyne vyloženě minimum, jestli vůbec nějaké, protože postavy jsou jen ploché šablony, takže jestli má X něčím uchvacovat, jsou to dva středobody - nejprve "hele, vesmír!" a pak "obří potvora všechno ničí a všechno vybuchuje". Ani jedno mi ale nestačilo k jakkoli silnějšímu zážitku, vlastně mě to celé nechávalo poměrně chladným a právě proto mi to přijde jako nejprůměrnější zástupce své kategorie. Aspoň z toho, co znám. A jelikož Honda kaiju filmy uměl líp a i přesto jsem jeho filmům dával někdy sotva tři hvězdy, tak tady nevidím důvod pro stejné hodnocení. Jako zástupce svého žánru to není špatné, aspoň tu nejsou žádné otravné děti, co zachrání celý svět, ani se to neliší od spousty amerických blockbusterů (co se týče propracovanosti postav a motivací záporných entit) a dá se na to vcelku bezbolestně dívat. Ale že bych to potřeboval vidět znova a z kaiju filmů během krátké doby ještě něco... 2*

Užasnej "gem" mýho dětství! (asi prvni "sci-fi" film co jsem viděl). Prostě partička si vyrazí na Mars (expedice na Mars je vytrvale označovaná jako 'trip' - eng titulky samozřejmě, ale obsah tomu neodporuje) - posádka mezinárodní, 3 japonci a jedna blonďatá modrooká vědkyně (asi z USA) - mimochodem, hlavní a nejproduktivněší postava filmu - začíná rozdáváním jídla kolegům "kosmonautům", jako samaritánka ošetřuje doktora, taky se nám (ve vší slušnosti) ukáže na Měsíci ve sprše, nicméně pak si střihne EVA (Extra-Vehicular Activity) a začne dělat vědu, vymyslí jak na Guilalu (to je ta nestvůra z vesmíru) a tím zachrání svět. Navíc ustoupí svý sokyni v love. Wow! Jediná nesympatická postava je bílý dr. Stein (!). Muzika je odlehčenej popík, všichni jsou kuřáci a když ne, tak maj po ruce zapalovač, na večírku na Měsici maj chlapi skafandry a ženský šaty a kabelky, Japonci pořád měřej radioaktivitu (užasnej dialog - JAP vědec: "Amerika nechce hodit další A-bombu na Japonsko" a US vědec: "Chápu ten sentiment"), přeprava týmu po Japonsku probíhá moderním VW broukem (plně obsazeným), skupina "výzkumníku" na svahu sopky těžce připomíná podobný skupiny z francouzský serie Fantomas (a to až do těch šik šátků pro dámy)... atd. A úžasnej plakát od Káji Saudka. Prostě pecka, 5/5

Tak triky (Hiroshi Ikeda) hodnotit dnešním měřítkem je jistě pitomost. Dějově to ušlo až do okamžiku kdy Guilala (Giarara) prochází městem. To baví jen určitou dobu, a pak už je to jen stále dokola. Přesto dali autoři snímku dost děje, takže se nenudíte úplně celý film. Za mne tedy hodnocení ve vyšší kategorii, i když je možné, že je trošku nadnesené. Mimochodem potvůrka byla spíše sympatická, až legrační, než aby vzbudila strach. Tedy myslím na monitoru, doopravdy bych ji potkat nechtěl. Mimochodem jsem slepý jak patrona, nebo nebyl ani jeden byt v domech které obluda ničila, vnitřní vybavení.

Takešiovia opäť zachraňujú svet, pričom im pri tom sekunduje exkluzívne krásna árijka a jeden caucasský mudrc. Kaiju monštrum je podobne vyhúkané, ako samotný hrdinovia a chová sa takisto podobne. Teda štýlom - ,,kde to vlastne som,, ale už keď som tu, tak vám rozmašírujem polovicu japonských ostrovov. Slabé tokusatsu, ktoré godzillovským, či gameráckym šlágrom nesiaha ani po päty.

Předem je třeba zdůraznit, že se jedná o film pro děti. A adekvátní době vzniku. Dnešní děti by se tomu však zcela určitě vysmály. Zpracovat ten námět dnes, bylo by to asi přijato jinak. Ale tehdejší moje dětské návštěvy kina to byl většinou obehraný Vinetů a pak přišla tahle bomba. Hltali jsme to znamenitě. Tenkrát bych dal zcela určitě 5. Dnes už nejsem cílová skupina, ale čtyři za ten tehdejší zážitek si to zaslouží.....(pokud to neměl být film pro děti, pak ale ouha !) Ještě musím zmínit hudbu, která je k tomuto tématu tak mimoidní, že víc už to ani nešlo. I díky tomu dnes celá směs působí spíš jako parodie. Rozhodně doporučuju shlédnout. Nejlépe na nějaké párty. Zábava zaručena !