Winchester '73 (1950)

Žádná ze situací, jež ve filmu nastane, není divácky působivá, protože zde vystupují pouze nudné jednorozměrnépostavy. Jednorozměrnost by nevadila, kdyby ty postavy byly nějak zajímavě vyhrocené (karikaturně přestřelené), jenžeklasický westernbývá takovou načančanou kovbojskou pohádkou, takže výsledek je velmi nezáživný. Prostěwestern pro báby. Existují příběhy, které sice narativně fungují, ale není důvod jim věnovat pozornost, protože nejsou zábavné a nenesou ani žádné pozoruhodné významy. Tento film považuji zapřežitek, který ve srovnání s jinými kousky kvalitativně neobstojí. Divák prakticky sleduje, jak jedna výjimečná puška mění majitele, protože každý, kdo jí vidí, chce ji pro sebe, což každému, kdo ji má, přináší smůlu, až na konec skončí v rukou toho, kdo ji na začátku filmu vyhrál a komu právoplatně patří. Puška ten příběh dost svazuje dohromady, ale mě bylo úplně jedno, kdo ji má, kdo ji chce, komu by měla patřit nebo kdo je zrovna v ohrožení.

Překvapivě dobrý příběh s wichchestrovkou v hlavní roli. I když je zřejmé, u koho puška skončí, o překvapení není nouze. Stewart jako vždy dobrý, dokonce ani hlavní ženská role není tak klišoidní jak je u tehdejších westernů zvykem. Pravda, trochu ruší studiový zvuk, ale to lze omluvit stářím filmu.

Toto je pouze soubor analytických poznámek, nikoliv plnohodnotná recenze:
Dvě linie děje sledující každá vlastní dějové schéma; první je Linova revenge story, druhá je epizodický štafetový narativ titulární winchestrovky, který tvoří úhledný oblouk od Lina dvakrát přes jeho bratra zpátky k Linovy, čímž se dramaticky sjednocuje vyprávění. Obě linie se kromě začátku a konce protínají právě uprostřed, což je zase motivováno třetí liní, Lolinou milostnou linií, rámující příběh paralelně s winchestrovkou.
Hollywoodsky typicky dějově sevřený western s klasickými dějovými motivy (drama dvou bratrů, revenge story), ozvláštněný jak Danielsovou krásnou černobílou kamerou, dynamizující světelné kontrasty a rozvíjející více plánů akce, tak i Mannovou schopností umně proplétat různá žánrová schémata do jasně segmentovaných a úzce příčinně provázazných celků.

Soustředění příběhu ne na hlavní postavu, ale na více menších úseků s mnoha postavami bylo zajímavé, ale hrdina Jamese Stewarta je tím upozaděn. Ne že by to bylo špatně, ale nějak mě to nesedlo. Jinak výborná kamera, několik scén skvělých, např. obléhání vojenského tábora, několik slabších, jako zapálení domu šerifem a útěk Waco McDeana. Syrovost tomu celkem sedí, netrpí to roztahaností tak typickou pro westerny. Ovšem jiné filmy Jamese Stewarta a Anthony Manna se mi líbily mnohem více.

Ten film je pořád svěží. Vyprávěný svižně, moderně, cením si nápad, že hlavní postavou je vlastně ta puška, která je tu v pozici jakéhosi nositele smůly svému majiteli, ale já už jsem díky trendům posledních desetiletí divácky někde jinde. Mám raději moderní přístup k westernům, jaký začal nejprve Peckinpah, ale pak hlavně Costner, nebo Eastwood, kteří demytizují Divoký západ, staví jeho odvěká klišé na hlavu a indiáni v jejich podání nejsou za tupé neandrtálce s copánky. ´Winchester 73´ je svojí moderní filmařinou pořád svěží, ale je také přežitým reliktem z časů Johna Waynea a Johna Forda.