Vůně benzínu (1963)

Vůně benzínu (1963) – filmový poster
Originální název:\N
Rok:1963
Žánr: Dokumentární, Komedie
Režie: Jiří Papoušek
Délka:16 min
Hodnocení:6,0/10

Sledovat Vůně benzínu online

Přehrávač zatím není dostupný.

O filmu Vůně benzínu

Krátkometrážní satira pranýřující nešvary silničního provozu. Skrytá kamera sleduje řidiče, které u benzínového čerpadla obsluhuje Jaroslav Štercl. Mluví: Otakar Brousek.

Témata

Obsazení

Tato stránka je generována automaticky za pomocí údajů zjištěných z veřejně dostupných zdrojů a sjednocených pomocí AI ChatGPT. Uvedené údaje nejsou redakčně kontrolovány, monitorovány ani upravovány a mohou být nepřesné či nesprávné.

Komentáře (8)

Komentáře jsou vkládány jejich autory a nepodléhají redakčnímu schválení ani kontrole. Za jejich obsah odpovídají jednotliví autoři. Komentáře mohou být automaticky přebírány z dalších webových stránek.

Marze ★★★☆☆

Občas docela vtipné.

Zdroj: ČSFD.cz (2020-12-21)
pytlik... ★★★☆☆

Tehdejší řidiči zaslouží medaili za statečnost, já bych si od škodolibého raracha Štercla na auto sáhnout nedal, ještě by mi ho proměnil v koloběžku.

Zdroj: ČSFD.cz (2015-01-08)
fragre ★★★★☆

Tak dokument to není, ač to tedy reflektuje rostoucí automobilismus v šedesátých letech. Je to taková mírně satirická taškařice, která stojí na zemitém humoru Jaroslava Štercla. Ale je to i po těch všech letech svěží a je to doprovázeno pěknou rytmickou (twistovou) hudbou.

Zdroj: ČSFD.cz (2014-11-17)
Jara.Cimrman.jr

"Levný, ale silný vůz, spolehlivě ošetřený v jednom z našich nesčetných autoservisů, neslyšně klouže po hladké ploše dálnic, pečlivě udržovaných cestářem Josefem Kutilem." A doklouzal se až k čerpací stanici, kde si ukecaný pumpař Jaroslav Štercl dělá legraci z motoristů. Je to celkem zábavné, ale mě nejvíce potěšily záběry na děti přepravované v kufru vozidla, muzikanty představující nebezpečný náklad na korbě náklaďáku či na stopařky bezstarostně usedající do tehdejších trhačů asfaltu. Takže mi tam nalejte 20 litrů špeciálu a já frčím dál.(16.05.2016)

Zdroj: ČSFD.cz (2016-05-16)
Adam Bernau

"Pranýřující satira" až se z toho práší. V porovnání s dnešními třeskutými baviči je tady Štercl příjemným gentlemanem, ale někdo by mi měl vysvětlit, co mělo být tím gró humoru: Zda řidiči rozpoznavší, že jim pumpuje Štercl, zda jeho průpovídky nebo nadstandardní služby očividného komika. Vůně benzinu má ovšem nepopiratelnou hodnotu jako doklad, že už v dřevních dobách televize juchala s diváky s jakousi pra-skrytou kamerou. Že televize ve svém vývoji své metody vlastně jen sofistikuje, že ta zábavová břečka, jíž krmí národy, tady byla vždycky. Milé je vnímat, že tehdy (tady) skutečně prostředkovala pocit jakési zdánlivé vzájemnosti ("vždyť je to Štercl"). Záběry autentické silnice s autentickými auty s autentickými řidiči a spolujezdci někam autenticky jedoucími v autentickém roce 1963 mi za to stály, ale bylo to řidší než lze totéž dostat v ještě obskurnějších ležácích v regálu TV archívu. (Stopařky fajn, ale ty moc autentický nebyly.) Jak nepřeklenutelná doba nás dělí od toho roku 1963, svědčí např. nezapomenutelná věta neviditelného komentátora: "Benzin je jako morfium: přivoníš - a propadneš."(11.03.2015)

Zdroj: ČSFD.cz (2015-03-11)