Vůle přežít (2022)

Je neuvěřitelné kolik je tady idiotů co se serou do politiky a hovno jí rozumí, místo toho, aby hodnotili film... Prostě škoda mluvit... No k filmu, který je zajímavě natočený a hlavně Larisa měla z prdele štěstí přežít havárii letadla a pád z více než 5 kilometrů.... 😄 No i takové věci se stávají... Holt taková byla doba v roce 1981... 😉Jinak slušný film jak po stránce vizuální tak technické... Mimochodem ten konec byl fajn a dojemný, hlavně její vyprávění i fotografie ... 😉🥰

Jo, jo, jo... Já vím. Zase ruSSáckej film a můj stranický závazek.... Jenže zase jsem neodolal, protože to letecké téma mixlé survival žánrem dost lákalo. Navíc je to už pěkná doba co jsem vidělPříběh opravdového člověkao statečném Meresjevovi a tak jsem si řekl, že nuškodí nějaký ten příběh opravdové člověkyně. Zázraky se občas dějí a někdy někdo přežije nebeský pád z několika kiláků ač je jinak z letadla jen halda trsátek na kytaru a z cestujících kusy těl, mnohdy neidentifikovatelných. Své by o tom mohla vyprávět Vesna Vulovičová, která Jako jediná přežila pád letadla, které se v roce 1972 zřítilo v Československu. Ta nespadla z pěti kiláků jako Larisa, ale rovnou z deseti! Sice měla díky zlomeninám v těle jednou tolik kostí, ale přežila a dala se dohromady tak, že dožila úplně normálně. Pád Antonovu v tomto filmu byl udělán efektně, no a pak nastalo to plahočení se tundrou... Kupodivu prakticky bez komárů, což nechápu. protože ti by tam Vesnu sežrali za živa. Nebudu spoilerovat, ale tvůrci zapomněli ze všech strastí na útok dových včel a proboření se pod led. Jo aha, on tam vlastně žádný led nebyl. Tak jen ty včely. Jinak tam bylo všechno. RuSSká žena stejně jako hrdinný Meresjev dokáže s těžkými zraněními nohou slézat skály, brodit bažiny, obcházet oklikou vrcholové predátory a vůbec prostě vydrži v nepohodě i když počasí zrovna pobytu v přírodě nepřeje. Ve filmu mi docela bavíl ten sedmdesátkovej nádech a zase jsem si  musel (už po tolikáté)  říct jaký jsou ty ruSSáci svině. Nevím jestli tohle samozřejmě nebylo jen ve scénáři, ale z jiných katastrof ať už šlo o letadla, ponorky či lodě vždy tutlalo vedení pozůstalým obětí pravý stav věcí tak dlouho až už to tutlat nešlo. Koneckonců když Ukrajina udělala z Křižníku Moskva ponorku, tutlalo se v ruSSku úplně stejně jak tenkrát, Kursk to samé... Tady ve filmu zavřeli město, že je tam prej horečka! .-). Prostě hnus, naprosto odporná země. Úplně ztracená, není jim pomoci. Až je člověku prostých ruSSů málem líto. Melodramatická linka mi tam nebavila a spíše rušila. Těch flashbacků z pionyrskavo lagera v Artěku a rabotani v kružke, tam bylo prostě mnogo. Dávám za tři obrázky ze skicáku. * * *

V čase, ked jeden ruský Voloďa pred celým svetom zohráva svoju životnú rolu v novodobej antickej tragédii, sa tento národ rozhodol natočiť film o inom Voloďovi, ktorý prežil idylickú mladosť v Sovietskom zväze. Hlavnou postavou je napokon Voloďova novomanželka, ktorá ako jediná prežije haváriu lietadla a stroskotá. V sovietskej tajge musí čeliť mnohým nástrahám ako napríklad tigrovi, pohyblivému blatu či opäť idylickým spomienkam na život v ZSSR. Tento boj o holé prežitie sa prelína s retrospektívnymi zábermi na ľúbostné spomienky  s (už nebohým) Voloďom, čo je podľa môjho názoru najhoršie zvládnute prelínanie dejových línii, aké som kedy videl. Milostné scény pôsobia veľmi gýčovito a herecky hrozne zvládnuté (filmári asi chceli docieliť nenútenosť, akú videli v nejakých nie áčkových amerických filmoch). Na Ameriku sa tu hráme po celý čas - a hoci jediná vydarená scéna z celého filmu je samotná havária lietadla, štylizovanosť (a opäť gýčovitosť) kamery či réžie je v mnohých prípadoch komická. Hrať tu nevedia nielen dvaja najhlavnejší herci, ale ani tí vo vedľajších rolach. Keď sa matka dozvie, že jej syn zrejme zomrel, je to herecký výkon hodný jojkárskej Súdnej siene. Aj zdanlivá kritika sovietskej spoločnosti tu je len naoko, v zmysle socialistickej komunálnej satiry. Kritizujeme tu zlyhania jednotlivcov, nie systému. Toto celé je komplexný problém ruskej mainstreamovej kinematografie, ktorá sa chce hrať na Hollywood a napokon z toho vylezie Hollywood z Wishu. Na druhú stranu súčasní ruskí nezávislí filmári si už dokázali nájsť vlastný rukopis (ako môžeme vidieť z rôznych festivalov) a aspoň oni tvoria niečo hodnotné.

Odhliadnuc od toho, že to s realitou nemá nič spoločné ("podľa skutočnej udalosti" je to len témou), tak výsledok aj tak nestojí moc za veľa. Žiadna atmosféra, uveriteľné herectvo a dejové zvraty spojené so stále vracajúcim tigrom (ktorý sa nechová ako zviera, ale ukryjete sa mu ako človeku). Ak ste boli niekedy v lese, tak sa musíte chytať za hlavu. Jediné zaujímavé momenty na konci filmu, kde rozpráva skutočná hviezda príbehu. Nevyužitý potenciál!

Začalo to nadějně katastroficky. Hezký pád letadla, to se musí uznat. Těšil jsem se, co bude dál. A dál už nebylo nic. Zbytek filmu chodila nesmrtelná baba po lese a vzpomínala na svůj idylický život v CCCP či měla vidiny, nevím, furt to otravně prolínali. Tedy kromě prvních 10 minut prakticky líné až romantické drama. (12%)