Válka policajtů (2004)

Včera jsem vidělBlesk-Zabiják poldů. Film, který se skrze drsnou postavu v podáníJasona Stathama, snaží navodit dojem krimi thrilleru. V obsahu se mmj. uvádí třeba:když zákon nedokáže své vlastní příslušníky ochránit, potřebuje muže, který porušuje veškerá pravidla.... Pro potřeby Války policajtů, bych to mohl parafrázovat:muži zákona, kteří porušují všechna pravidla, se nemusí spoléhat na zákon.Jenže pokud bych chtěl tyto filmy srovnávat, tak Blesk je jen blbůstka pro stathamovce. Válka policajtů je tak skvěle napsaná, že je drsná především svým obsahem. Je to hutné, bezúsměvné, žádná vata, žádné logické faily, nadbytečná akce... . Navíc nejenže se v ní prohání několik opravdu ostrých poldů, přičemž všichni působí zcela autenticky, ale má také skvělého záporáka. Gérard Depardieu je vynikající herec, ale tady je to znásobeno ještě i tím, jak kontroverzní osobou se stal.Slizáckost jeho postavy, tím dostala speciální punc.Když k tomu připočtemevýborný výkon Daniela Auteuila...i všech ostatních, jde o téměř bezchybný krimi thriller. Téměř. Ano, jsou zde v závěrečné čtvrtině místa, kde už se hodně tlačí na pilu. Ta velká dávka patosu je sice z pohledu postav pochopitelná, ale pro mě už to bylo místy za hranou. Nicméně závěr to nijak nepokazilo. A jako poslední výtku zmíním hudbu...klavírní kuňkání mi moc nesedlo. Chtělo to nějaký zajímavější motiv, který by tento příběh dokázal prodat ještě lépe.Morriconesice nemůže být všude, ale ... . Pro milovníky kriminálek staré školy, je tento film povinnost.

Tento film je velice promyšlený a propracovaný, jedná se o takovou tu kriminálku na úrovni. Film o dvou policistech, kteří patří k různým útvarům a mají rozdílný přístup k práci.DĚJ:V pařížské prefektuře soupeří dva ambiciózní policisté o místo šéfa kriminálky.Léo Vrinks(šéf BRI) je zkušený, loajální a má dobré kontakty v podsvětí.Denis Klein(šéf BRB) je naopak alkoholik s pochybnými metodami. Oba vyšetřují gang ozbrojených lupičů, kteří oloupili obrněné auto a zabili devět lidí. Rivalita mezi nimi eskaluje, když se ukáže, že Kleinova manželka byla dříve Vrinksovou milenkou. Situace se ještě zhorší, když Vrinksův informátorSilienspáchá vraždu a zatáhne Vrinkse do toho. Klein to využije proti němu a oba se dostanou do otevřené války, která končí tragicky.ZHODNOCENÍ:Celkem klidně ubíhající kriminálka o dvou naprosto odlišných policajtech, kteří si během vyšetřování gangu ozbrojených lupičů překáží tak moc, až si vjedou do vlasů a vznikne mezi nimi válka. Jeden si to posere svým chlastáním, druhý spoluúčastí na vraždě a ani jednoho z nich nelze úplně brát jako nevinného a čistého policajta. Přesto mi byl sympatický Vrinks. Pobavila mě scéna, ve které Titi na policejním večírku pochčije Kleinovi nohu – to bylo fakt vtipné. Mezi jednotlivými spíše psychologickými částmi se odehraje několik akcí, které zásadně posunou děj. Stejně tak je zajímavé, že představitelé Vrinkse a Kleina se setkali také ve filmech Jean od Floretty a Manon od pramene, které jsem viděl naposledy před týdnem, a tam jejich vztah fungoval úplně jinak. V každém případě to byl příjemný film a dávám mu 4*.

Klasické kriminální drama o vyšetřování série loupežných přepadení, které svede dohromady dva policajty z různých útvarů a hlavně se zcela odlišným postojem k práci. Sledujeme střet dvou povah, dvou charakterů, dvou pohledů na "tu správně konanou" policejní práci. Denis ani Leo nejsou žádní čestní svatoušci, oba jsou tvrďáci, kteří si jdou za svým, i když Denis je navíc zákeřný křivák, schopný podrazit kohokoliv pro svůj prospěch, a proto je právě on tím záporákem. Skvěle propracovaná charakteristika a psychologický profil postav jsou spolu se scénářem nejhodnotnějšími aspekty filmu, o to spíše, když jsou v rukou dvou úžasných chlapíků - Daniela Auteuila a Gérarda Depardieu. Skvělý zážitek. 80 %.

Nevíme, nakolik věrněVálka policajtů(2004) odráží reálné poměry panující u francouzské policie (pořád je to film, básnická licence), ale bývalý policista Olivier Marchal nabízí kritický a nelichotivý pohled na její fungování. Diváci si po jeho zhlédnutí mohou položit znepokojivou otázku: kdo nás vlastně chrání a jakými prostředky? Toto znepokojení však není nové. Myšlenka, že policisté jsou pouze „legitimní gangsteři“, má blízko k Weberově definici státu jako instituce s monopolem na legitimní užívání násilí. Tato definice naznačuje, jak snadné je pro policii pohybovat se na hraně zákona – a někdy i za ní. Druhá z etických jistot, kterou film zpochybňuje, spočívá v „objevu“, že při etickém posuzování neplatí, že trestné jednání je automaticky horší než chování pouze nectnostné. Ambice, závist či touha po pomstě může ve výsledku působit mnohem škodlivěji než zjevné zločiny, jako je kupř. krytí vraždy. Divák se rozhodně nemusí cítit vinen za to, že pociťuje větší sympatie k postavě, která z volby menšího zla kryje vraha, než k té, která se bezohledně, ale aniž by porušila zákon, dere k moci. Tento kontrast opět připomíná rozdíl mezi spravedlností (sférou legitimity) a zákonem (sférou legality) – rozdíl, který žádná společnost nikdy plně nepřeklene a jehož reflexe musí i do budoucna zůstat zásadní. Dedicated tohelianto. 75 % (2/24)

Nakonec těsná, ale plná palba. A i když mám Daniela Auteuila jako herce moc rád, tady neměl šanci a skoro celej koláč mu sežral Gerard Depardieu, jímž se dalo pouze opovrhovat nebo mu pochcat oblek... Vynikající, čistá policejní drsárna, která mistrům francouzské kriminální filmové školy může směle pohlédnout do očí.