Gang Story (2011)

"Proč to všechno pro toho šmejda děláš?"

-"Jak si řekl. Pro mužské přátelství."

No jo, jednou gangster vždycky gangster. Žádnej důchod nebude, hlavně když máš super kamarády.

Gang story popisuje vznik a pád Lyonského gangu, který toho napáchal víc než dost a to hlavně v letech 1967-1977. Do povědomí se dostali především svými přepadeními, ze kterých si odnášeli obrovské sumy peněz.

Film má svižné tempo, skvělé obsazení a prolínání časových os jde taky do plusu. Kdo má rád krimi a gangy, určitě si smlsne.

Hoci názov napovedá, že by malo ísť o príbeh gangu Lyončanov, čo určitým spôsobom aj je, v skutočnosti ide o príbeh Edmonda Vidala a Serga Suttela. Je to príbeh priateľstva a zrady. Kvalitne natočený, dobre zahraný, ale striedanie akoby dokumentárneho pohľadu na gang ako celok a Momonovho osobného pohľadu mu uberá energiu. Ani produkcii ani hercom sa nepodarilo vytvoriť dostatočné napätie a strhnúť moju pozornosť. 75%

Cikánský gangster osvobodí z vězení starého přítele, ale ukáže se, že to byla několikanásobná chyba. Dobrá gangsterka, kterou lze směle přiřadit k tomu lepšímu, v tomto žánru bylo natočeno. Akorát že to šup do minulosti, šup do současnosti a pak šup do dětství tady poněkud nekoncepčně trhá děj a nepřináší mnoho nového. Přesto je to řízná dobře natočená gangsterka.

když jsem film viděla pozdě v noci dojem pražádný.Pustila jsem si  ho druhý den v klidu a vše bylo jinak.Již dlouho jsem neviděla tak propracovanou gangsterku.Vynikající scénář který má spoustu hlavních postav a každá tam má své místo kterým ovlivňuje děj.Zásadně!Klobouk dolů před režií , kamerou a prací herců a zde taky maskérů.Famózní prolínání minulosti a přítomnosti.Na snímku je znát ,že tvůrci nikam nepospíchali a má pouze francouzskou a belgickou stopu.EVROPSKOU!Nikoho víc.Jak je víc koproducentů z díla je většinou sračka. JAK KDYŽ PEJSEK A KOČIČKA PEKLI DORT.

Výborně natočená gangsterka, která dost drsně zobrazuje praktiky, kdy se příslušníci gangů nezastaví vůbec před ničím, a něco jako svědomí či soucit s oběťmi jsou pro ně naprosto prázdné pojmy. Hlavní hrdina sice má svou zločineckou čest, ovšem i on je konfrontován s tím, že důvěřovat nemůže ani svému největšímu kamarádovi od dětství a zároveň komplici. Sice jsem se přistihl, že tomuto gaunerovi svým způsobem fandím, ostatně na tom jsou všechny filmy tohoto žánru i postaveny, nicméně s jistým odstupem a zároveň pachutí z podobného světa zločinu. Ale možná právě tohle je určitá deviza filmu, že nesvazuje diváka až příliš emočně s hrdiny tohoto pokřiveného světa.