V dosahu smrti (2015)

........Scott Adkins je sympaťák a drsný chlapík a to je tak všetko.....proti nemu J.C.V.D. je  herec z elitného divadla a jeho filmy sú umelecky vysoko cenené skvosty.....jednoducho stálo to všetko za hovno : námet, scenár, herecké výkony ,akcie, výprava .......jedna hviezda len za hlavného predstaviteľa -inak čistý odpad......csfd 53%

Další kombinace Isaaca a Scotta, která dopadla tak jak jsem si přál. Sice začátek navnadí a pak následuje delší odmlka, ale jakmile se to vrátí zpátky do akce, tak se člověk nechá unášet krásně natočenými souboji, které jsou dynamický, bolavé a perfektní. Ostatně tak jak to Scott umí nejlépe. Takové spolupráce mne dycky zahřejí. Kéž by to Scott dělal častěji, člověk musí občas to lepší hledat, ale pak to stojí za to.

Strašnej televizák, kterej nemá ŽÁDNOU atmosféru, což ještě zdůrazňuje komicky nemotorná snaha o westernový feeling. Ten primitivně jednoduchý "pískavý" hudební motiv, co v tom hraje pořád dokola, začne být nejdýl někdy v polovině už prakticky k nevydržení. Terminátor Adkins tu však naštěstí lidi mlatí či střílí takřka nonstop a většinou to dělá velmi energicky a hezky efektně. Nicméně jeho filmová sestra a neteř jsou asi nejhorší herečky ve vesmíru (ty jejich pokusy o zahrání smutku a pláče mě regulérně rozesmívaly) a záporák v podobě mexického narkobarona je hrozivý asi jako štěně labradora. 50 %

Musím se bohužel přidat k těm, pro které se stal tento akční kousek jen podprůměrnou podívanou. Dobré na něm bylo jen pár bojových scén, které se vcelku povedly (úvodní masakr a pak ke konci souboj se dvěma típky a nožem). Zbytek choreografie vyvolával spíše posměšky – páč jim to občas neladilo, stejně jako většina přestřelek byla zbytečně nudně zdlouhavá. U takového závěrečného šerifova rozhodování jsem doslova zíval nudou. Scott Adkins jasně nejlepší na tom všem, chování zabijáků mnohdy nad úroveň chápání, dialogy o ničem. Holky celkem pěkné…40%

Spolupráce Isaaca Florentina se Scottem Adkinsem se tentokrát v případě Close Range hrubě nepovedla. A důvod je naprosto jasný a evidentní. Není to ani opravdu brutální lacinost celého snímku, jehož rozpočet bez přehánění vypadá tak na pár tisíc dolarů, není to ani triviální a po milionté omletá zápletka, a ani fakt mizerně odvedená práce, a to jak lidí před, tak za kamerou, ale jen a pouze nepochopitelné nevyužití Adkinsova mistrovského bojového umění, kterého se zde dočkáme asi tak zhruba ve třech momentech, jinak se buď mele hloupě hubou, a nebo když už k akci dojde, tak se střílí, ovšem to způsobem velmi nepřesvědčivým a ne příliš záživným, takže to prostě celé spíš vypadá, že pánové (ne)herci dostali pistolky, spousty slepých nábojů a bylo jim od režiséra nařízeno, máchejte těma bouchačkama kolem sebe jak pominutí a když na někoho zařvu Padni!, tak padne. A (ne)herci skutečně komicky padali, do toho hrála pravá mexická mjúsik, no byla to prostě slabota od začátku do konce, zkrátka nevýrazné, hloupé, laciné béčko. Já si tak sice můžu ve filmografii Scotta Adkinse odškrtnout další snímek, ovšem v rámci jeho kariéry musím bohužel jen konstatovat, že se určitě jedná o jeden z jeho vůbec nejslabších počinů.