Une chute de cinq étages (1906)

Viac deja než v dvadsaťminútových groteskách, bežne produkovaných a nakrúcaných cca o 10 rokov neskôr. Pomalší rozbeh vo fotoateliéri nahradí smršť gagov pod foto-salónom. Trma-vrma obsahuje vehemetné, no voči nesprávnej osobe zamerané policajné bitie a zatýkanie. Všetko nastane v dôsledku popadaných vecí a foťáka na trojnožke na dlažbu ulice.

Pár poznámek: 1. jak vidno, fotografování bývávalo velmi adrenalinovou záležitostí, proto není divu, že se ve volném čase fotografové věnovali poklidným koníčkům jako je pyrotechnictví, skákání na gumě, skákání s padákem i bez, popř. relaxovali při procházce pod lampami veřejného osvětlení při mírném větříku 2. toho rázného dědu s holí to chtělo zmrazit, se ještě bude hodit, až nás navštíví emzáci, popř. muslimové ve větším množství 3. zejména v závěru se jednalo o špičkovou grotesku, která strčí do kapsy leckterá díla slavných němých komiků. A ta trojice na konci, která si tak hezky švihle vykračovala, jak to krásně nazval hellboy, zcela bez souvislosti s předchozím dějem, ta posouvá celý film ještě o úroveň výš. A já řvu nadšením doteď.

Pád z pátého patraje údajně jedna z prvních filmových aktualit, má se jednat o jakýsi inscenovaný dokumentární snímek založený na příběhu z černé kroniky. Fotografovi vypadne z okna z ateliéru v pátém patře fotoaparát... dole na ulici ale Méliès rozjel svou klasickou taškařici, na jejíž závěr nesmí chybět taneček dvojice, která si to zřejmě rázuje někam na ministerstvo švihlé chůze. Objevuje se zde titulek vysvětlující na začátku místo děje - U fotografa.

Skvělá groteska, u které se nejde nesmát!!!

Groteska v roce 1906, tedy v době kdy ještě neexistovala, to umí jen Méliès a shodit fotografický přístroj s roznožkou z pátého patra tak šťastně, že nikoho nezabije, to taky umí jen on.