Uchazeč (2008)

„Lidé jsou jako zvířata. Když mají strach, tak se zachovají dvojím způsobem. Buď utíkají o život…nebo se zastaví a bojují. Vsadím se, že ty jsi běžec, Bechmanne.“Jonas je prototyp mladého ambiciózního právníka, pro kterého je nejdůležitější vítězství, a to i za cenu menších etických uklouznutí. Jenže stačí 1 zaváhání a Jonas zažije morální kocovinu přecházející do noční můry …Úvod nenasvědčoval, že by se mělo dostavit zklamání. Solidní herecká sestava v čele se sympatickou hlavní postavou, slušná atmosféra spolu s napětím a tajemnem, dobré tempo…Jenže pak se začnou objevovat první nepochopitelné zkraty. A těch logických děr se pak ve scénáři najde tolik, že by se za ně nemusel stydět ani pravý švýcarský ementál. Směrem ke konci to začne nabírat až sebe parodický nádech (zajímalo by mě, zda postava Laury Christensen nedrží filmový rekord v jisté „disciplíně“), a úplný závěr to jen potvrdil (navrch ta snoubenka promíjející…vlastně cokoliv). Za mě jen podprůměr.„Všechno to byla lež!“ - „Ale pro tebe to byla pravda.“

"Kdy ses naposled vyspal?" -"Před rokem." Jonas, stejně jako jeho otec je skvělý právní obhájce. Proto se rozhodl jít naproti zdánlivě lepším zítřkům a uchází se o novou pozici a vlastní kancelář v "nové" firmě. Namísto smlouvy, ale dostane něco úplně jiného. Tato "Hra" nemá pravidla! Další kousek kde si Nikolaj lie Kaas hraje s ohněm. Celý film je parádní hra, která má docela grády a vůbec nepolevuje. Nuda v žádném případě nehrozí. Dobře natočený, zahraný, scénář je taky vydařený a hra s divákem taky funguje, tak co víc si přát. Prostě kvalitní materiál..

Nikolaj je se svým výrazem permanentního štvance ideálním adeptem na roli Jonase. K tomu navíc skvěle hraje. Velmi se povedla i režie, především souhra kamery a střihu, které společně tvoří ideální symfonii zmatku, paniky, strachu i touhy po záhubě nepřítele. Vlastně se podařilo vše, až na scénář, který jako kdyby vypadl z hollywoodského oka, pln klišé a souher podivných náhod (ten pes v závěru už mě vážně rozesmál) si rozhodně nezasloužil nic z toho, co dostal, skvělé herce, režii, kameru, střih, hudbu a moji pozornost. To poslední mě mrzí nejvíce, ti ostatní alespoň dostali zaplaceno, já se dívala dobrovolně a bez nároku na honorář.

Osobně příliš nefandím filmům, které staví na rapidně se zvyšujícím počtu zvratů k závěru. Tady to, i přes ocenění překvapivé pointy z mé strany, bylo na můj vkus už dost překombinované a zhodilo mi celkový dojem o půl stupně níž. Je to možná škoda, protože jako thriller máUchazečneskutečně (nebo napsat raději skutečně?) povedenou a hutnou atmosféru a z valné části si mě hodně získal. Vše je značně ponuré, temné, tísnivé a společně se samotným dějem přidává na zneklidňujících pocitech i roztřesená kamera, ale zároveň takovým zvláštním způsobem, že film ve mě nevyvolával žádnou velkou depresi, jen mě stále neustále držel v napětí. Což mě i mile překvapilo, protože v rámci severských thrillerů jsem měl zatím zkušeností s filmy zavánějící spíše tou depresí či naprostým chladem. Nikolaj Lie Kaas je tu se svým minimalistickým výrazem, nímž současně dokáže vyjádřit spoustu pohnutých a náhlých emocí, jednoduše excelentní a napomáhá svým výkonem i charismatem k strhujícímu zážitku.[75%]

Dve tretiny špičkový film, ktorý skončil v neutrále. Výborný Nikolaj Lie Kaas, skvelá zápletka, človek môže aj hádať, čo asi bude, no to rozuzlenie...to napísal nejaký matematik - premiant v kombinatorike. Dá sa povedať, že človek sa síce nenudí ani sekundu, ale na záver mu ostane tá pachu, že čakal niečo viac.