The People Speak (2009)
Sledovat The People Speak online
Přehrávač zatím není dostupný.
O filmu The People Speak
Americký historik Howard Zinn obstarává svým komentářem tento dokument o "jiné straně" dějin Spojených států amerických. Stejně jako ve své knize "Dějiny lidu Spojených států amerických (1980)" se věnuje tomu, jak historii a legislativu státu často určovali lidé rebelující a protestující proti zavedenému systému, přesto se ale nedostali do oficiálních amerických učebnic. V tomto smyslu dokument sleduje především hnutí proti rasové diskriminaci, boj za rovnoprávnost žen ve společnosti, protesty proti americké účasti na zahraničních válečných misích, a třídní nepokoje spojené s enormními rozdíly v životní úrovni, snahy zrovnoprávnit sexuální menšiny. Jádrem dokumentu jsou autentické dopisy, projevy, básně a písně "obyčejných" amerických občanů, kteří si prošli těmito historickými epochami. Tyto texty byly před publikem dramatizovány v podání nejrůznějších amerických herců, zpěváků a jiných kulturních figur. Zúčastnil se například Matt Damon a Josh Brolin, kteří byli zároveň koproducenty filmu, a mezi dalšími například Kerry Washington, Morgan Freeman, Marisa Tomei, Viggo Mortensen, Rosario Dawson, Bob Dylan a jiní.
Obsazení
Trailer
Pokud se trailer nepřehraje, otevřete jej na YouTube ↗.
Tato stránka je generována automaticky za pomocí údajů zjištěných z veřejně dostupných zdrojů a sjednocených pomocí AI ChatGPT. Uvedené údaje nejsou redakčně kontrolovány, monitorovány ani upravovány a mohou být nepřesné či nesprávné.
Komentáře (1)
Komentáře jsou vkládány jejich autory a nepodléhají redakčnímu schválení ani kontrole. Za jejich obsah odpovídají jednotliví autoři. Komentáře mohou být automaticky přebírány z dalších webových stránek.
Svým provedením působí celek hodně afektovaně, ale to taky zřejmě hodně vypovídá o americké povaze.
Zdroj: ČSFD.cz (2014-09-01)Snímek je tendenční, o tom žádná, ale nejsem si vlastně ani jistá, jestli někde předstírá, že by byl "vyvážený a objektivní".
Cenný je v tom, že nabízí autentické myšlenky a možnost přemýšlet o nich (i když se je už sám trošku snaží interpretovat, což citlivý divák může odignorovat a utvořit si úsudek sám).
Co mi přijde opravdu vtipné (smutné), je ovšem pročítání diskuzí samotných Američanů o tomto filmu. Osočování létá od komoušů k náckům a zpátky a slovo "antiamerický" v každé větě napovídá, že ne každý divák je citlivý.(01.09.2014)