The Human Race (2013)

Totálny úlet, ktorý sa tvári ako hybrid stvorený skĺbením nápadov z Battle Royalle, Death Race a Kocky. Skupinka náhodne vybratých, uzavretý priestor pretekárskej trate a zopár jednoduchých pravidiel, ktorých ignorancia sa trestá doživotným diskvalifikovaním pretekára. Aj keď je viac ako očividné, že peňazí nebolo na rozdávanie (točilo sa to 3 roky) a že celkový vzhľad filmu príliš nevábi, mne sa tieto chaotické orgie celkom pozdávali. Režisér a scenárista v jednej osobe, Paul Hough, sa s postavami príliš nemaznal, kratšie zoznámenie a začína odpočet, ktorý sa zastaví až na jednotke. Ľudské stádo je hnané vytýčenou traťou, kde je len niekoľko relatívne bezpečných miest - škola, dom a väzenie a samé zradné nebezpečenstvá. Ak sa navyše niekomu stane, že je niekym prebehnutým dvakrát, znamená to taktiež rozlúčku s pretekami. Niekoľko ľudí sa spočiatku pokúša kooperovať a zachrániť sa, čoskoro však maska civilizácie padá a ostáva len zvierací pud prežitia, ktorý neberie ohľad ani na vek, rasu, pohlavie či vierovyznanie a vonkoncom nie na zdravotný stav svojich súperov. Neprehľadnuteľnou súčasťou filmu je cynizmus, ktorý tu má svoje opodstatnené miesto, malí aziáti tešiaci sa z prichádzajúcej záchrany, dievča zázračne vyliečené z rakoviny a jej trpký osud, dvojica hluchonemých, ktorí konečne počujú, bohužiaľ len odpočet, keď niekto skončil sú nezabudnuteľné. Stráviť pri tom hodinu a pol je určite lepším nápadom ako pozerať na 101 home invasion, 1000. strašidelný dom či na x-tého maskovaného vraždiaceho maniaka. Škoda konca, neveril som tomu, že by mohol byť taký všedný, určite by sa tomu hodila lepšia pointa. Mimochodom herec Eddie McGee stvárňujúci jednonohého Eddieho je skutočne jednonohý, kto by to bol povedal...

Osmdesát lidí všech věkových kategorií. Zdraví, psychicky i tělesně ''nemocní'', bezdomovci.. jsou zavření v jakémsi komplexu a jsou nuceni hrát hru o přežití. Takovéhle množství postav je vždy pro mé oko lahodící, protože je to záruka vysokého bodycountu. Ze začátku to je jen bouchání hlav, ale když zapracuje psychika, v každém se probudí jeho temná stránka a začnou se vybíjet mezi sebou. Vizuálně film vypadá jako z osmdesátých-devadesátých let, ale tady mi to nevadilo, protože mě děj pohltil a já si to užil. Gore bylo na průměrné úrovni a konec je opravdu překvapující. Za mě je to top v tomhle mini žánru.

Filmy, potažmo horory, kde může přežít pouze jeden člověk, mají vždycky něco do sebe. Ani mi moc nevadil ten vizuál, dalo se to přežít. Každopádně pointa žádná, oblíbit se tam nedala pořádně žádná postava, který fandit. Ten průběh závodu sice byl rychlej, ale logika některejch jedinců hrozná. Copak se nad tim nedá trošku zamyslet? Ani jako horor, ani jako zábava to nefungovalo. Nápad s jasně danejma pravidlama super, ale chtělo by to navíc nějakou myšlenku jak to přelstít prostě. Takhle ten závěr byl takovej o ničem, mě to teda neohromilo.

I když samotný závod je citově odtažitý, autor si mezi vším gore našel chvilku film trošku polidštit třeba příběhem veterána nebo vztahem dvou hluchoněmých. Na druhou stranu se nám Paul Hough vysmívá, třeba nastíní příběh dívky, která má potenciál vyhrát, kdyby...Na to, že téma je neoriginální, bylo zpracováno nápaditě, stopáž není zbytečně natahována a taky oceňuji vysvětlení na závěr.

Jedna hvězda za poměrně originální původní námět. Ale to je tak to jediné pozitivní. Nechápu, proč se na začátku tvůrci zdržovali s minulostí postav, když je to filmu stejně úplně k hovnu. Nevíme kdo, kdy, jak a proč a za celý film se nám to tvůrci neobtěžují sdělit. Rubačka ok, ale kdo stojí za pravidly a co měl u Satana znamenat ten absurdní konec? To jako vážně?