Téměř bez šance (1999)

Film vyzerá, ako keby bol natočený podľa skutočnej udalosti, aj keď nie je. Nesie jasnú príbehovú šablónu - Američankám na povyrazení v exotickej krajine nájdu drogy a končia v neútulnom väzení. Začína boj o ich vyslobodenie. Teda nič originálne, v mnohom vykráda o 10 rokov starší skvelý seriálBangkok Hilton, v niečom mi zasa pripomínal len rok starúPopravu. Ústredné mladé duo nie je nič moc, nedokáže samo ťahať celý film a tak sa divák musí spoľahnúť na osvedčené prvky ako je väzenská "čistota", "tolerantné" bacharky či prehnitý systém polície a prokuratúry; divné, že nie aj súdu. Škoda, že niektoré príbehové linky (otcovia vs. dcéry, "imaginárny" drogový pašerák a ďalšie) sa tvorcovia vôbec neunúvali dotiahnuť do konca. Z hercov sa mi pozdával jedine Pullman. Dej nie je zbytočne naťahovaný a aj tempo je celkom fajn, poteší tiež zvolená hudba.

Dobre natočený príbeh naivných dievčat, ktoré sa nechajú nevedomky zneužiť na pašovanie drog z Thajska na pozadí skorumpovaného policajného systému. Všetko ide tak ako má, nádej sa strieda s beznádejou a divák zostáva v napätí. S ničím sa príliš nepreháňa aj keď záver je optimistický, stále je napoly potopený v depresii. 70%

Alice (výborná Claire Danes) je blbá, protože navrhne tajnou cestu do Thajska. Darlene (krásnější, ale herecky trochu pokulhávající Kate Beckinsale) je blbá, protože se nechá svést drogovým překupníkem, vesele podepisuje dokumenty v thajštině, nechápe základní souvislosti atd. I když z toho vychází Alice podstatně lépe, stejně je těžké fandit někomu, kdo si nevšimne, že má v maličkém batůžku velkou plechovku plnou drog. (Asi jako naše česká Terezka, která si nevšimla dokonce šesti kilogramů váhy navíc.:-))3,5*. P.S.: Zaměření se spíše na psychickou než na fyzickou stránku thajského ženského vězení je fajn, ale ať se snažím, jak se snažím, pořád mám problém vidět ten hrozný kriminál, ve kterém "ty holky umřou", jak tvrdí Bill Pullman.

Zajímavé je, že film v Thajsku zakázali a celou hollywoodskou tvorbu s Claire Danes na Filipínách. No a co k filmu? Zahrané dobře, ovšem scénář působí dojmem, jako kdyby nestíhali. V hlavě nejpravděpodobněji zůstane závěr filmu, který s rozpakem oceňuji, ale mám dojem, že kvůli němu tolik propadl. Ale co, když jsem v srdci Evropy jezdil na dětské motorce a učil se číst, psát a počítat (nekecám), byla v Hollywoodu trochu jiná doba než dnes.

Film Téměř bez šance je odstrašujícím příkladem pro všechny "pákistánské Terezy" které by si chtěly vydělat peníze způsobem jako je pašování drog.Sice ve filmu dvěma dívkám skoro neznámý kluk naplnil batoh drogami a oni si ničeho nevšimly,ale bylo to tak zamotané,že jedna před druhou vždy něco tajila.Thajské vězení ještě ukázali filmaři v docela dobrém světle,ale ve skutečnosti je to mnohem horší.Na tomto filmu mě nejvíc uchvátila scéna kdy jedna z holek poklekla před krále a všechnu vinu vzala na sebe a svou odvahou zajistila své kamarádce milost a svobodu i když ona sama ve vězení dál zůstala.Říkám si,byl by někdo schopen se dnes pro své blízké nebo kamarády takhle obětovat,v cizí zemi,daleko od své vlasti?