Pole lásky (1992)

Atentát na Kennedyho je záhada z historického i praktického hlediska. Stále se neví, kdo to udělal a kolik lidí do této události bylo zapleteno. Následoval zármutek, který se nevyhnul ani Lurene. Divili byste se jí? A to není všechno, čeká ji nezapomenutelný osud, jenž překope život nejedné osobě. A že to je neobyčejný osud. Jak příběh plyne, střídají se pocity, až přijde ta uspokojující vlna míru. Rasismus, předsudky, nenávist, dokonce i emancipace zde poukazují na problémy tehdejší doby ve Spojených státech. Po tom všem, jsou to pouze lidi usilujíc o klid a svobodu.

Rozhodne musíte dať šancu ďalšiemu z rady filmov z obdobia skorých 60.tych rokov, rokov plných sexi ženských šiat, krásnych áut a neznášanlivosti k čiernym.Netradičná sociálna dráma Jonathana Kaplana z roku 1992, tmeliaca v sebe aj prvky historického filmu a road movie, znamenala pre Michelle Pfeifferovú jednu z najväčších hereckých príležitostí v jej bohatej kariére. A tiež ju herečka nakoniec premenila v nomináciu na Oscara. V snímke Pole lásky stelesňuje emocionálne nenaplnenú stredostavovskú Američanku z Texasu Lauren Hallettovú, ktorá sa v rámci nie príliš vydareného manželstva upla na adoráciu a obdivovanie Jacqueline Kennedyovej, ktorú považuje za najväčšiu hrdinku svojho života. Veľmi kvalitná snímka o sexi paničke, ktorá sa upla na čokoládového princa.

"Atentát neatentát, tahle země je plná dobrých lidí.."Jisté je, že celý tenhle žánrový hybrid by daleko lépe fungoval v rámci jednoduchého dramaturgicky sevřenějšího a zejména hlubšího žánrového tvaru, nejlépe coby silné lidské drama, nicméně Jonathan Kaplan se tématu chopil po svém, a tak nakonec celou tuhle plačku drží pohromadě jako vždyskvělá Michelle Pfeiffer, která dodává své zoufale naivní a před očima rostoucí postavě dostatek elegance a charismatu, aby se nestala pouhou karikaturou..

Spôsobný a perfektne oblečený je tento pán, ktorý len tak čírou náhodou unesie svoju dcéru z detského domova, kam sa určite dostala neprávom, a ešte pritom šlohne niekomu auto a zbalí nejakú psychicky labilnú ženu. Samozrejme, že namiesto ťukania si po čele je cieľom tohto filmu nastaviť zrkadlo prehnitej americkej spoločnosti, kde každý nenávidí černochov a kamufluje fakty. Vyzerá to ako pilotný diel k nočnej more slzotvorných vankúšov s názvom "Vykúpenie z väznice Shawshank", ktorú natočili o dva roky neskôr (btw, údajne najlepší film podľa fanúšikov na ČSFD, nuž tak). Neskôr pánbu zoslal na divákov ešte niekoľko podobných morových rán, osobitne menujme Tanečnicu v tme, ale na prvenstve spomedzi mnou zaregistrovaných omáčok s týmito ingredienciami to musí zarobiť aspoň na dve hviezdičky.

Priemer. 6/10.