Sweetheart (2019)

O tomto filmu jsem měl pochybnosti, protože podle jeho fotografií a synopse se zdá, že moc nezaujal, i když výsledek byl lepší, než jsem očekával. Film dokáže dobře pobavit díky jednoduchému ději, několika scénářům a pouze 4 postavám včetně monstra. Vzhled brouka je přijatelný – mořský humanoid s dobrými reflexy a rychlostí, který své oběti odnesl do černé díry na dně moře. Úmrtí nijak nevynikají, ale napínavé scény, kdy se tvor v noci potuluje, a hlavní hrdinka mě svým charakterem také přesvědčila, aniž by byla něco originálního, a i přes některé nedostatky se mi film líbil.

Na jeden ostrov dejte neohroženou bojovnici a žabího muže (a dvě další mihnuvší se naprosto zbytečné postavy) a na druhý nešikovného, ale odhodlaného muže s bolavým zubem a s balonem Wilsonem. A teď řekněte - co bylo napínavější, vtipnější a které z obou postav jste skutečně fandili? Že jde o dva naprosto jiné filmy? Přesně tak.

Více než obstojný hororový survival s naprostým minimem dialogů (protože s kým by si asi tak osamělá hrdinka na ostrově povídala?) a hlavně sympatickým animatronickým "padouchem", což je vždycky vítaná změna po všech těch obludách složených z jedniček a nul. Sice jsem občas trochu nepobíral myšlenkové pochody ústřední trosečnice, vyloženě hloupý scénář ale naštěstí také napsaný neměla. [SkyShowtime]

Je to dobrodružný, cestopisný, a taky trochu aktivistický a experimentální.  Než se objevilČlověk -obojživelník,byl jsem s ostrovní robinzoniádou i spokojen, to má  vždycky svoje kouzlo, ale po zjevení monstra šlo vše do kopru. Včetně logiky, etologie a ekologie takových tvorů, a to i když vím, že se o takových věcech nemá u podobných snímků na objednávku moc přemýšlet.  Hloupost ale nabírá na obrátkách (schovka ve shnilém kmeni...tak určitě) a vrcholu dosáhne zjevením dalších trosečníků, kde se Dillard "chytře a nenápadně" pustil do náznaků další tragédie, ale nakonec tahle epizodka vyšuměla zcela do ztracena a zůstala tak nadbytečnou.  Zcela zapomenutelná blbina a na těch sovětských inspiracích trvám. Srovnejte si sami  -zdejšíatehdejší

Začíná to jako spousta jiných filmů. Nádherný tropický ostrůvek, průzračná voda, trosečníci zoufající nad svým osudem a bohužel i rychlou smrt jednoho z nich. Jediná přeživší začne prohledávat okolí, najde pár užitečných věcí k přežití, ale i tak nejsou její vyhlídky zrovna dvakrát růžové. A co teprve když přijde noc. Tady si tvůrce zpočátku hrál s diváckou představivostí, za což jsem mu byl i vděčný. Uslyšíme pouze divné zvuky a rozmazanou siluetu, krvavé stopy v písku a ve vzduchu je cítit podivné napětí. Hned vzápětí je nám představena temná díra na dně oceánu, ale prozatím nic víc.    My tak nadále sledujeme hlavní hrdinku, kterak se snaží získat trochu potravy a noc co noc se snaží přežít noční návštěvy nezvaného hosta. V záblesku světlice vidíme jeho siluetu, tu je k vidění i jeho ruka s pařáty, ale pořád zůstáváme v blažené nevědomosti, kdo nebo spíš co je ona kreatura z hlubin. Bohužel zhruba po polovině filmu už prostě tvůrci nechtěli pracovat jen s náznaky a vše dobré zmizelo jako pára nad hrncem. Podivný humanoid nám byl ukázán v celé své kráse a já doslova vyprskl smíchy. No to snad ne…   Herec navlečený do gumového obleku s maskou připomínající rozplácnutého žraloka by snad uspěl někdy 50-60 letech, ale dnes už byla jeho image spíše k smíchu, nebo pláči. Naštěstí se objevil vždy jen na krátkou dobu a vše se soustředilo na příchod nových postav a lehce krvavého finále. No krvavého, to je spíše špatné označení. Ale atmosféra se zase lehce zlepšila a finální souboj hlavní hrdinky s monstrem se mi jakžtakž líbil. V roce 2019 bych ovšem očekával mnohem lepší a propracovanější triky. 50%