Surovost (2009)

Kdyby to byl regulérní revenge akčňák, kde napadnou chlápka nějací chuligáni a on se pak rozhodne pro pomstu, tak bych s tím neměl moc problémů. On ten film dokonce i má takové schéma, ze kterého vybočuje jen tím, že Paul není neporazitelný. Jenže v takovém případě nechápu, proč se to celou dobu snaží hrát na těžké psychologické drama, když to má tuctový a schématický scénář a psychika Paula je zde rozebrána asi tak detailně, jako v Johnu Wickovi. Vše je tu předem nalakované, nemá to čím překvapit, ani to nedokáže podat přesvědčivý obraz traumatu z takového napadení a i když tu jsou možnosti na zlepšení Paulovy situace, scénář na ně kašle a bez vysvětlení je nechává být. Ano, touha po pomstě byla silnější, smiřme s tím, ale v tom případě nechápu, proč se to tváří tak strašně vážně a vyspěle. A když už přijde závěrečná pomsta, přijde s ní i poslední záběr, který mi sebral veškeré naděje, že bych z toho mohl mít aspoň něco trochu silnějšího. SPOILER Proč je proboha nahý? Ho to jako vzrušilo nebo co? Je tam pravděpodobně paralela se scénou s ovcí, ale nad tou jsem nepřemýšlel takhle a nedokážu to ani zpětně. KONEC SPOILERU. Čekal jsem prostě víc, když je to místy natočené docela nezávislým způsobem. Tohle ale je jak libovolné akční béčko s vystříhanými akčními scénami. 2*

"Všichni jen říkáte, bude to v pohodě. Ale není, není to v pohodě!" V psychologickém dramatu surovost se nám dostává náhledu na život obyčejného týpka, který vede úplně obyčejný až nudný život. Ale jen do doby než přijde osudná noc, která změní absolutně vše od úplného základu! Už v prvních minutách nám ukazují "skvosty" a "nádheru" Dublinu. A v tomto duchu se veze celý film. Zapněte si deep mode, protože v tomhle filmu není kousek štěstí ani naděje. Definicí filmu je, (totální) bytostní rozklad, osobnostní rozpad a následná změna samotné podstaty bytí. S hlavním hrdinou nelze víc než soucítit, věřit a doufat alespoň v "něco". Herecký výkon hodný Oskara.

Narozdiel od Paula u Mňa k žiadnej ujme nedošlo, i keď by podľa okolitých popiskov malo. Ľahko stráviteľná, psychologicky natretá 1hubka o prepínačke, hlboko zamrazená. Kto ju rozmrazí, možno ním potrasie. Takto len pokorná opatrná jednosmerka, s (ne)veselým finišom, ale taký asi som asi čakal. Až na ten (onen) nepríjemný zvuk. Hej(!) Jazvy ostali na správnom mieste, a teraz neviem či Nora tam bola pred alebo už po Páde. Hviezdy padli, za mord ovce, a za zreteľnú priesvitnosť. Kedy si už poviem : WTF??

Psychologické drama zoufalého mladíka v podstatě spadá do ranku rape and revenge. Cesta od oběti k pomstě byla mučivě dlouhá a vypadalo to, že Paul není schopen dojít do plánovaného konce. Násilí plodí násilí. Tenhle film je především o násilí psychickém, byť na počátku je krvavý útok. A nebýt poslední scény, tak film v rovině psychické zůstal. Současně je ukázáno, že povahu člověka nezmění ani peklo, jímž si projde. Alespoň ne hned. Dobře je to vidět na momentu, kdy Paul pronásleduje dva mladíky, ale když se mu do cesty postaví skupina, která ho odmítne pustit dál, stáhne ocas a spěšně odchází do ústraní. Závěr je bezhlavým činem, co nemůže přinést člověku uspokojení. Tenhle film totiž kopíruje život, nikoliv fantazijní filmy, v nichž vítězí spravedlnost a hlavní hrdina.

Trochu spoiler! Odpudivého hlavného hrdinu kus, ktorý si gule vypestoval až potom, ako mu ich odrezali. Je mi ľúto, ale k takému človeku, akým bol Paul "pred aj po", som ani na moment nedokázala pociťovať žiadne sympatie. Klobúk dole pred írskymi banditmi a ich chirurgickými zručnosťami. Záver je síce pôsobivý, ale absolútne nekorešponduje so zvyškom filmu, ktorý by som zaradila skôr do žánru psychologická dráma.