Solitér Jiří Sozanský (2022)

Nevšední dokumentární portrét výtvarníka Jiřího Sozanského, nenápadného i určujícího fenoménu české výtvarné scény posledních bezmála šedesáti let... Výtvarník Jiří Sozanský je rytířem české kultury a rytířem českého boxu. Mohl být i nositelem státního vyznamenání v oblasti umění a kultury za rok 2019, na které ho navrhla Poslanecká sněmovna. Elegantně ho ale tenkrát odmítl rozhovorem v Lidových novinách. Je jedno, jestli člověk potká nejdřív jeho a pak jeho dílo, nebo obráceně. Obojí je čitelné, srozumitelné, robustní a rovné. Byl zedníkem, kulisákem, brigádničil u restaurátorů, které vedl Olbram Zoubek – tam vzniklo jejich životní přátelství. A konečně… je také absolventem pražské AVU, ateliéru prof. Františka Jiroudka a celoživotním souputníkem Jiřího T. Kotalíka. Jeho dílo je ve sbírkách našich i světových galerií (od NG po Pompidou). Vystavoval v bombardovaném Sarajevu, ve věznici u Madridu, jeho památník je v Táboře Vojna u Příbrami, ve Valdicích, pravidelně vystavuje v Terezíně, podílel se na výběru konečné podoby rodného domu Jana Palacha… V dokumentu jsme svědky toho, jak se Jiří Sozanský noří do mezních situací a zkoumá kořeny zla a dobra a komponuje je do svého díla. Zkoumá obličeje a grimasy zla a přepisuje je deníky Speera, zkoumá obličeje dobra a vpisuje do nich texty Frankla. Jeho dílo funguje jako lék proti amnézii a alternativním pravdám.