- CZ dabing
- HD
Slunce v síti (1962)
Sledovat Slunce v síti online
O filmu Slunce v síti
Třem místům děje zhruba odpovídají tři myšlenkové okruhy: střetávání se Fajola a Bely s nejistotami první lásky, obraz života v přírodě (kde v starci, jehož sítě v dunajském ohbí čekají na kořist, cítí Fajolo ono neposkvrněné cosi, co tak trýznivě hledá) a pokrytectví a lež na senové brigádě (kde družstevníci kradou, vyhýbají se práci a místní rozhlas šíří politické fráze), Szomolányiho kamera v detailech vystihuje atmosféru, evokuje náladu, promyšleně pracuje s hloubkou ostrosti.
Průkopnické dílo slovenské kinematografie, kterým byl přehodnocen tehdejší směr vývoje a které naznačilo novou cestu (po desetiletích myšlenkové sterility, výrazového schematismu a povstalecko-budovatelského patosu), bývá považováno za první dílo české a slovenské nové vlny. Přináší nejen nový způsob vyprávění (skládání "rozbíjeného" příběhu s důrazem na obrazové vyjadřování), ale i nový pohled na realitu analytickým zaměřením na city a pocity člověka, historické a společenské souvislosti. Postupy pocitového filmu tlumočí Uher vztah mladých k světu neobvyklou poetickou formulací.
Tvůrci narušují vnější dramatismus, napětí je založené na vnitřních kontrastech zdánlivě nezaujatého záznamu (kontrast shonu a klidu, všedností i zvláštností, detailů i celků, kontrast ticha a zvuků). Hledají tak krásu a bolest skutečného citu a každodenního života. Poetickou vnímavost diváka vyvolává i důvěrná reflexe Fajolových vnitřních monologů. Uher uvolnil léta potlačovanou duševní energii slovenského filmu, vyvedl ho z provinční omezenosti a folklorismu.
Průkopnické dílo slovenské kinematografie, kterým byl přehodnocen tehdejší směr vývoje a které naznačilo novou cestu (po desetiletích myšlenkové sterility, výrazového schematismu a povstalecko-budovatelského patosu), bývá považováno za první dílo české a slovenské nové vlny. Přináší nejen nový způsob vyprávění (skládání "rozbíjeného" příběhu s důrazem na obrazové vyjadřování), ale i nový pohled na realitu analytickým zaměřením na city a pocity člověka, historické a společenské souvislosti. Postupy pocitového filmu tlumočí Uher vztah mladých k světu neobvyklou poetickou formulací.
Tvůrci narušují vnější dramatismus, napětí je založené na vnitřních kontrastech zdánlivě nezaujatého záznamu (kontrast shonu a klidu, všedností i zvláštností, detailů i celků, kontrast ticha a zvuků). Hledají tak krásu a bolest skutečného citu a každodenního života. Poetickou vnímavost diváka vyvolává i důvěrná reflexe Fajolových vnitřních monologů. Uher uvolnil léta potlačovanou duševní energii slovenského filmu, vyvedl ho z provinční omezenosti a folklorismu.
Obsazení
Tato stránka je generována automaticky za pomocí údajů zjištěných z veřejně dostupných zdrojů a sjednocených pomocí AI ChatGPT. Uvedené údaje nejsou redakčně kontrolovány, monitorovány ani upravovány a mohou být nepřesné či nesprávné.
Komentáře (126)
Komentáře jsou vkládány jejich autory a nepodléhají redakčnímu schválení ani kontrole. Za jejich obsah odpovídají jednotliví autoři. Komentáře mohou být automaticky přebírány z dalších webových stránek.
Slnko robí frky, skoky do tmy, márnosť šedivá… Skávam!// Poetické osvobození se skrz obraz od tradičního vizuálního zobrazení Slovenska, vzpoura proti jeho kvazi mystickému taxativně danému usouvztažnění s přírodou, drsnými horami, folklórem a Jánošíkem. Rozkošný film, překypující energií a novým slangem, kde se bagatelizují neúspěchy a přeceňují naděje.Szomolányisi obratně libuje ve snímání zjizveného betonu a lesa, sestávajícího z antén na střechách poválečné Blavy a já si představuji výraz v obličejích těch, kteří viděli film jako první... nádhera!
Zdroj: ČSFD.cz (2026-04-26)Podle tohohle filmu by člověk uvěřil, že je Bratislava hezké město, alespoň, že má jakousi takovou podmanivou duši. Nicméně film se mi líbil, pro svůj formát, styl i ten kontrast města, střechy paneláku a otevřených polí, vesnice a venkova. Láska je tu taková plastická, taková zvláštně přítomná. Rozhovory ve slovenštině na vesnici jsem trošku trpěl, protože tomu asi nerozumí ani někteří dnešní Slováci. Hezký byl vztah dětí ke své nevidomé mamince i vykreslení zatmění slunce na začátku filmu. Černobílý formát udělal z filmu skvost. Hezká poetická záležitost, i když smutná.
Zdroj: ČSFD.cz (2025-07-18)Áno, vedela som že existuje tento film, no videla som ho prvýkrát až teraz, takmer 63 rokov po jeho vzniku. A snáď je to aj dobre, pozerám sa naň celkom inými očami. Som rada, že vznikol v roku 1962 práve u nás na Slovensku. Prácu kameramana Stanislava Szomolányiho tu už vychválili iní, ja len môžem skonštatovať, že sa mi kopa záberov naozaj páčila. O deji sa tu veľmi nedá hovoriť, sú to skôr malé príbehy zo života a zároveň obrazy tej doby. Určite najviac ma zaujala a nakoniec mi aj vohnala slzy do očí linka so slepou matkou, špeciálne záverečná scéna na vyschnutom ramene Dunaja, vysvetľujúca aj názov filmu. A potešilo ma, keď som spoznala niektoré časti Bratislavy, ktoré už dnes vyzerajú inak. Kopu antén na strechách nahradili výkonné vysielače rôznych operátorov a klimatizačné jednotky.
Zdroj: ČSFD.cz (2025-01-22)Líbila se mi kamera, hlavní hrdina dělá slušné fotky, i když hrát neumí. Líbila se mi atmosféra děsivého sídliště v Blave. Podružná linie, matka bez zraku a chlap bez ruky. Co je ale děsivé, ta odfláknutost a rozvláčnost scénáře. Nová vlna? Forman by jim nařezal na prdel. Napřed se naučte natočit obyčejný příběh!
Zdroj: ČSFD.cz (2024-02-14)"Keď človek kradne v štátnom, nesmie kričať."Poeticky podané starosti a radosti dobovej omladiny s tranzistorom na mestskej streche aj s vidlami na dedinskej brigáde. Slepá mať, starý stohár, ešte starší rybár. Útržkovitý dej pomaly plynie v skvostne zosnímaných záberoch. Hudba dobová šumiaca z ampliónov a tranzistorov, inak podivne experimentálna. Jediné, čo mi vadilo bolo nadužívanie slova "rídky". Štyri zadymené sklíčka raz za 120 rokov.
Zdroj: ČSFD.cz (2024-01-19)