Skřivánčí dvůr (2007)
Sledovat Skřivánčí dvůr online
Přehrávač zatím není dostupný.
O filmu Skřivánčí dvůr
Zatím poslední společný film italské režisérské dvojice vychází podobně jako jejich předchozí tvorba z původní literární předlohy. V tomto případě se jedná o stejnojmenný román arménské autorky Antonie Arslanové. Tvůrci líčí příběh kruté genocidy arménského národa spáchané tureckou armádou během první světové války. Do popředí zájmu staví osud jedné z rodin, která je podrobena útlaku. Tvorba režijního tandemu se v posledních letech skrze upřednostňování cizích literárních předloh často odklání od italské problematiky. To platí i pro jejich nejnovější snímek, kde vedle příběhu vyprávěného na společenskohistorickém pozadí kladou tradičně důraz na výtvarnou stylizaci dobových reálií i celkovou formální výstavbu filmového obrazu.
Témata
Obsazení
Tato stránka je generována automaticky za pomocí údajů zjištěných z veřejně dostupných zdrojů a sjednocených pomocí AI ChatGPT. Uvedené údaje nejsou redakčně kontrolovány, monitorovány ani upravovány a mohou být nepřesné či nesprávné.
Komentáře (22)
Komentáře jsou vkládány jejich autory a nepodléhají redakčnímu schválení ani kontrole. Za jejich obsah odpovídají jednotliví autoři. Komentáře mohou být automaticky přebírány z dalších webových stránek.
Smutný film zasadený do zaujímavého historického obdobia arménskej genocídy v Turecku. Silné osudy rodiny v prekvapivo uveriteľnom eurokoprodukčnom spracovaní; ten masaker vo vidieckom sídle a silný nacionalizmus je po všetkých stránkach odsúdeniahodný, aj keď občas divné chovanie niektorých postáv udrie do očí - veľká láska a v zápätí facka z plnej sily či arogantné decká žiadajúce si žvanec jedla. Zaujímavé je, že jednu z hlavných postáv - hlavu arménskej rodiny - hrá Turek, Tcheky Karyo.
Zdroj: ČSFD.cz (2025-03-06)V rámci filmů o vraždění Arménů v Osmanské říši je to určitě jeden z těch povedených. Trochu mne tam rušila ta italská linie, ale nijak zásadně. Je fajn ukázané i to, jak v tehdejší Anatólii byla společnost propojená a vrazi se s oběťmi často osobně znali. Co se týče krutostí, je film ještě oproti realitě docela jemný, ale i tak tam člověk uvidí veciy které by rozhodně vidět nechtěl.
Zdroj: ČSFD.cz (2019-02-27)Jednou mi jedna Arménka řekla, že každý.....KAŽDÝ.... Arménec má ve své rodové linii někoho, koho před sto lety Turci zabili.......Silný příběh a téma, které je zapotřebí připomínat už jen proto, že Turecko, nikdy svou vinu a tutoGENOCIDUnepřiznalo a neustále ji bagatelizuje! Už jen za to je třeba takový film ocenit a ona to není vůbec špatná filmařina! Paz Vega je výborná a její hra očí a výraz tváře na konci filmu jsou úžasné.
Zdroj: ČSFD.cz (2014-11-15)Nechápu tak nízké hodnocení tohoto filmu, který zpracovává téma, o němž se v našich končinách až tak neví. Myslím, že si s tímto ne zrovna líbivým tématem tvůrci poradili nad míru dobře, aniž spadli do nějakého patosu. Kéž by Turci našli politickou odvahu a jednou se místo zatvrzelého popírání zodpovědnosti a viny Arménům za genocidu aspoň omluvili.
Zdroj: ČSFD.cz (2011-11-20)Je to film svým výsledným dojmem hodně krutý. Tím větší patří můj obdiv tvůrcům filmu světoznámých italských režisérů bratrů Tavianiových, že se pustili do díla, které nemělo záruku masové tržby. Při hodnocení tohoto filmu beru v úvahu, že jde o historicky potvrzený fakt. A jedna malá výtka k některým scenám, kde jsou Arméni líčeni či zobrazeni jako ovce, které se alespoň trochu nebránily, chybí věrohodnost. Tolik můj názor, který ve mně film vyvolal. Jinak jde o opravdu drsný obraz dávné minulosti, který je řemeslně natočen.
Zdroj: ČSFD.cz (2010-07-10)