Šílený policajt (2000)

Ako epizoda nejakeho krimi serialu s nadprirodzenymi prvkami by to bolo dobre, ale v roztahanej 100 minutovej verzii to dost nudi. Nezachrani to ani charizmaticky Sutherland, ktory mi v stave, ked mal opicu a koselu od krvi dost pripominal Bruca Willisa. Fanusikovia krimi si to asi vychutnaju viac, ja som to aspon prezil bez ujmy. 5/10.

Nebýt totálního zmatku na začátku, děr v ději a vůbec spoustu nedořešeného příběhu kolem, tak by to mohl být hodně povedený thriller. Takhle je to jen průměr, z kterého se nejlíp pamatuje hlavně Kiefer Sutherland, který snad není schopný sáhnout po správném scénáři, ani kdyby mu to mělo zachránit život. Konec byl dobře vygradovaný a pointa zajímavá (byť v samém závěru dost překombinovaná), ale těch prvních 30 minut, kdy není jasné co se to vlastně děje, to prostě kazí. Za slabší tři.

Tak Vapet mě po delší době zklamal. Celý film je v takovém tempu že vidíme Kiefera jak chlastá (3/4 filmu) do toho má vidiny jak se staly určité vraždy a jsou ukázány ty vraždy. Vraždy jsou ukázány stylem že se hýbe kamera a do toho vrah/vražedkyně dýchá jako by byl/a nehorázně nadržena a měl/a přitom chcípnout :-). Postupně jsou nám nabízení různé možnosti vrahu načež vyhraje nakonec jedna ta ´´ nečekaná,, načež ani ta to není a je konec filmu.

Velmi dobře vykonstruovaný příběh, Keiferovi takové role sedí. Avšak, problém je především s hluchými místy a nudnými pasážemi, kterých je v příběhu celkem dost, díky nim si divák všimne, že i 100 minut může být na film až moc. Možná by tvůrci udělali lépe, kdyby toto dílko zařadili mezi séie Krajních mezí a zkrátili minimálně o půl hodinku.

Dnes už poněkud otřepaný námět byl velmi elegantně napasován do vcelku povedeného scénáře. Bohužel režijní zpracování se jaksi minulo účinkem i myšlenkou. Detektivovy schopnosti, které film posouvaly do mysteriózního žánru, navíc původně zamýšlené jakožto hlavní deviza snímku, se nakonec ukázaly jakožto jeho hlavním problémem. V dějovém konceptu jsou sice jakž takž přijatelné, jenomže jejich samotné užití vyvolá spoustu otázek. Obětování části logiky ve prospěch efektu (pokud možno zajímavé pointy) se tedy nemusí vždy vyplatit. Další otázky pak vyvolá poněkud uspěchaně vedený závěr, který ač dokáže zpochybnit fakt, ževrahem je zahradník,nedokáže správně „sejmout“. Nejvíc tak dokázal režisér zaujmout paradoxně ve vedení samotného vyšetřování, kterému napětí nechybí a v němž příjemně civilní výkon Kiefera Sutherlanda opět potěší. Což navíc při započítání děje, který není k zahození a přitom byl tak nedbale zahozen v konečném součtu vyjde na čisté tři hvězdičky, které mohli tvořit mnohem početnější souhvězdí.