Seryj volk & Krasnaja Šapočka (1990)

Maminka s Karkulkou upečou pro babičku mazanec, aby důchodkyni žijící v Paříži poněkud přilepšily a Karkulka se z Moskvy, s mazancem v napřažených rukách překrytých plátýnkem, vydá lesem a cestou necestou nejkratší cestou na Paříž. Vlk si už v lese dělá zálusk jak na Karkuli tak na mazanec a v mezičase jen tak mimochodem, jako vedlejší chod či předkrm, zblajzne doktora Ajbolita, taky si zazpívá na melodii "žralok zuby, má jak nože...", kterou dobře známe z Limonádového Joa. Karkulka při cestě lesem zpívá na melodii Podmoskevských večerů. Zatímco dívenka i mazanec první setkání s vlkem zvládnou bez újmy a sežrání, krokodýl Geňa a Čeburaška (nekecám) takové štěstí mít nebudou. K autorským právům úsměvně lhostejný Garri Bardin nechal do příběhu Karkulky a vlka nakráčet všech sedm trpaslíků s jejich sborovým haj hou, k velké potěše své i diváka. K slavným melodiím - v závěru maminka Karkulky zapěje Valčík na rozloučenou. Námět Karkulky nezastaral, jen se na to musí od lesa, nebo do lesa, každopádně hlavně mít správného vlka a když se nám zachce, tak třeba tři mušketýry.(19.11.2013)

Jak se Rus dívá na příběh o Červené Karkulce. Jak nemám rád animáky, kde se většinu času zpívá, tak tady to zachraňuje super animace a postavičky.(15.03.2014)

Objevuji úžasného Garriho Bardina! Opět notoricky známé téma v nevypočitatelném, vždy však vtipném a vícevýznamovém pojetí. Ve srovnání s jeho pozdějším animákem Kot v sapogach přece jenom o drobeček horší, ale i tak za plný počet hvězdiček.(27.03.2011)

Krásně poetické využití animace, zábavné, vtipné. Navíc s jistým významovým a filozofickým přesahem. Občas je to trošku moc roztahané.*** Ve zkratce:Jsem šedý vlk a potřebuji zuby, abych se mohl bránit.(25.11.2010)

Zázračně zábavný sovětský animák, evidentně následek náznaku svobody.. Bohužel jen chvilková.. s ironií téměř britskou.(03.07.2009)