Sázka se smrtí (2021)

Rádoby romanťárna v béčkovém provedení, navíc s divnými postavami. Přitom když si přečtete synopsi a žánrové zařazení, tak byste čekali říznou pohádku/fantasy. Ne, je totelenovelovitá srajda, akční asi jako pozorování důchodců u pokladen v Tescu.Působí to celé lacině. Vtipu je tam velmi málo a protože Ileniu Pastorelli nepovažuji za typ přitažlivé ženy, tak jediné vlídné slovo mám jen pro Pietra Sermonti. Naštěstí celým tímto nepodarkem prozařuje bezelstnost tvůrců, takže nemám potřebu rozepisovat se, co všechno se mi nelíbilo. Navíc moje chyba, že jsem si to pustil do baráku.(24.01.2026)

Mám rád filmy, kde vystupuje personifikovaná smrt. Tento se docela povedl a nese i určité morální poselství, i když v druhé polovině mi děj přišel trochu překombinovaný. Ale smrtka je pěkná, takovou bych i bral. Připojuji záznam tematicky korespondujícího snu. - - - Sen o třech smrťácích (v noci z 14. na 15. dubna 2024) - - -     Nacházím se ve veřejné noclehárně. Je to rozlehlá šerá místnost nepravidelně zaplněná různými druhy postelí. Lidí tu je poměrně málo, takže mnohá lůžka jsou prázdná. Vybral jsem si pěknou pohodlnou dvojpostel a chystám se usnout. Najednou zalomcuje okny prudký vichr, jako by chtěl okna prolomit. Odříkám formulku pro zapuzení vzdušných démonů a nápor větru přestane. Usínám.
     Z polospánku mě vytrhne bušení na dveře. Probudili se i ostatní. Skrze prosklené vstupní dveře, nad nimiž se rozsvítilo světlo na fotobuňku, vidíme, kdo se sem dobývá. Venku stojí tři postavy: muž, žena a dítě. Správce noclehárny se někde fláká, takže jde otevřít jeden z nocležníků. Volám, ať ty tři dovnitř rozhodně nepouští. Ostatní jsou však toho mínění, že rodinu s dítětem nemůžeme nechat venku, protože tam leje jako z konve. Asi nikomu není známo, který babylónský démon jezdí na větru a který přichází s deštěm. Trojice návštěvníků vejde, na žádném z nich nelpí ani kapka vody. Není to nikomu divné? Ne, není.
     Žena si vleze do stejné postele, v níž ležím já. Nemohu nic namítat, protože je to dvojpostel. Registruji, že dotyčná je asi tak pětatřicetiletá bruneta, celkově jaksi nevýrazná a ve tváři má utahaný výraz matky samoživitelky. Právě usínám, když mě za ruku zatahá asi pětiletý klouček z oné party a zeptá se mě: „Ochráníš mě před smrťákem?“ Ptám se, před jakým smrťákem, a on ukáže na muže, třetího z příchozích, který sedí poblíž na jedné posteli, o niž si opřel kosu, rýč a lopatu. Je bledý, neurčitého věku a na sobě má černý řemeslnický oděv. Žena ležící vedle mě mi nabídne, že mi za tisícovku vyšuká duši z těla.
     Konečně mám jasno. Zatímco v minulosti si pro člověka chodila jedna smrtka nebo smrťák, kteří člověku v případě námitek ochotně a zdarma ukázali přesýpací hodiny, aby se mohl přesvědčit, že v nich zbývá opravdu už jen několik posledních zrnek písku, v korporátním kapitalismu jsou za tímto účelem zaměstnáni tři pracovníci. Žena vytáhne člověku duši z těla (a předtím z něj ještě vytáhne prachy), smrťák přetne kosou šňůru, jež spojuje duši s tělem, a potom pohřbí mrtvé tělo do země, neboť kremace zvyšuje uhlíkovou stopu. Uvolněné duše se zmocní chlapec, který je něco jako andílek smrti, a odtransportuje ji čert ví kam, nejspíš někam, kde jsou duše nejprve roztříděny podle míry své toxicity a následně pak ekologicky zlikvidovány. Zajímalo by mě, který šmejd na tomhle absurdně složitém procesu vydělává. A aby měl co nejvyšší zisky, zaměstnává babylónské migranty...(17.01.2025)

Námet tejto žánrovej zmesky nie je originálny a variuje už niekoľkorát použitý nápad o smrti - alebo aby som v tomto prípade bol presný - o entite, ktorá v ľudskej podobe príde na zem vykonať svoju povinnosť. Ako jednohubka o ktorej som nemal poňatia kam smeruje a ako skončí, ale celkom dobrá zábava, keď nie je po ruke nič súcejšie. (6.12.2024)(06.12.2024)

Príjemná komédia, skoro až čierna s extra ceckatou smrťou. 2 z 5(17.01.2025)