Sabata (1969)

Nic proti spagetti westernům, ale tohle je divný špageťák. Má klasické atributy westernů - mlčenlivý hrdina, hezká holka, padouch či padouši ideálně vládnoucí městu, hromada peněz, outsider který není až tak outsider ... , přestřelek je tam celkem dost, mrtvol jak u Shakespeara, ale celé je to takové zmatené. Těžko říci, jestli to byl režijní záměr, nebo se to prostě nepovedlo. Ani jako parodie na špageťáky to nefunguje. S ohledem na hlavní roli jsem čekal víc, ale potvrdilo se, že když není scénář a režie, tak to herci nezachrání. Dvě hvězdy za Lee van Cleefa.

Spaghetti westerny (nebo by se dalo říci přesněji italo-westerny) byly ve své době bezesporu fenomén a stále si nacházejí svou fandovskou základnu. Dlužno však říci, že až na snímky předních tvůrců a nemnoha jejich následovníků jde spíše o brakový subžánr, většinou vykrádající (především) Leoneho tvorbu. Patří mezi ně bezesporu i Sabata, ten však pracuje se silnou nadsázkou a s "ukradenými" prvky pracuje velmi originálně. Bizardní druhy palných zbraní, hůlka s vystřelujícími hřeby, indián - artista...v jakém jiném westernu tohle uvidíte? Se scénářem je to podstatně horší - dějová linka (poměrně svižná, až na ten nastavovaný závěr) je prostinká a hloupá, až to práská dveřmi. Charismatický Lee Van Cleef rozhodně nezklame (částečně mi postava Sabaty přišla jako takový prequel plukovníka z Pro pár dolarů navíc), jeho parťáci jsou sympatičtí, hlavní záporák správně odporný a Linda Veras je nádherná, ovšem postava Banja v podání Williama Bergera je neskutečně otravná. Pro žánrové fandy jako zajímavou trošku do mlýna určitě doporučuji, jinak se o nic převratného nejedná. 50%.

Dobrý klasický špagetový western s tvrdým neomylným pištoľníkom obhajujúcim spravodlivosť, ktorý okrem neomylnej mušky a bystrého umu vystupuje veľmi tajomne, pretože, tvorcovia taja jeho pohnútky. Proti nemu stojí miestny vydriduch Stengel, ktorý je rovnako namyslený ako je nebezpečný. Situáciu ešte mieša Banjo, ktorý je rovnako tajomný ako hlavný hrdina a výborne dopĺňa atmosféru aj po hudobnej stránke. Produkcii sa podarilo vďaka hudbe a Lee Van Cleef hereckému výkonu dosiahnuť správnu westernovú atmosféru, plnú heroizmu, drsného napätia a guliek lietajúcich vzduchom. Na druhej strane mal scenárista zjavne zmysel pre humor, pretože zápletka okolo bankovej lúpeže sa hmýri rôznymi postavami a postavičkami a dej je plný vtipných momentov. 70%

Režisér Gianfranco Parolini natočil na svou dobu velmi zvláštní western, který se vyznačoval mnohými zvláštnostmi. Tak předně sám hrdina. Ten, jak už to tak bývá, patří k těm, kteří šetří slovy. Na druhé straně je to asi nejlepší pistolník historie filmových hrdinů Divokého západu. Snad ani jednou neminul a trefil prakticky z jakéhokoli místa a pozice. Dostal úplně všechny a že těch přestřelek bylo. Film se může chlubit celou řadou akčních scén a výbuchů. Hlavní pistolník se navíc obklopí prazvláštním indiánem a další bizarní postavičkou. Rozhodně se na film dá dívat a divák se nenudí, místy je snímek i zábavný. Na druhé straně...většina příběhů o střelcích je přehnaných, ale hlavní hrdina se alespoň za potí. Ovšem Lee Van Cleef ani náhodou a to mi přijde už trochu přes čáru, že mu všechno takto dokonale vychází. Závěrem dodám, že netradiční je i hudba, za to se mi ale hodně líbila.

Vydarený western so svižným tempom a množstvom kvalitných prestreliek. Hlavný záporák je štylizovaný do Bondovského magora, ktorý chce čo najviac zbohatnúť a v sídle má životunebezpečné gadgety s ktorými rád kántri protivníkov. Našťastie hlavný hrdina, ako vždy charizmatický drsniak Lee Van Cleef, má tiež pestrú kolekciu rôzne upravených zbraní. Prvá polovica zaujme jak skvelými prestrelkami, tak množstvom humoru. Vydarili sa aj vedľajšie postavy. Bud Spenserovský, ktorý to vie s nožíkom, neustále poskakujúci akrobat a hlavne Banjo, ktorý to dávno pred El Mariachim a Desperadom pri prestrelkách rozbalil na svoj hudobný nástroj. Bohužiaľ so zápletkou si veľmi námahu nedali a v druhej polovici nasleduje už len jedna akcia za druhou pri ktorej hlavný hrdina kántri záporákových zloduchov. A takisto to naťahovanie medzi Sabatom a Banjom je ku koncu už otravné. Ale som rád, že to prežili obidvaja. Prestrelky nie sú tak štylizované ako u Leoneho, ale oveľa viac pripomínajú klasické akčné filmy, akurát štylizované na divoký západ. Čo mne nevadí. Ešte mi tu chýbala ikonická hudba. Nejaký Giombini holt nie je Morricone a žiadny motív, ktorý by sa zaryl do pamäte tu nie je.  Ale ako celok je to nadpriemerný western, ktorý aj dnes stojí za to. 7/10.