Návrat Sabaty (1971)

Jen taková zajímavost, toto není druhé pokračování, jak tu někteří chybně uvádějí, ale třetí. Je to o trochu lepší než dvojka, protože toporného Brynnera nahradil Van Cleef a podrazák je snesitelnější než slizák Reed, ale i tak oba nedosahují kvalit prvního Sabaty. Ignazio Spalla ten buben tahal jako svůj druhej pupek.

Doufal jsem v nejlepší, ale dostal jsem bohužel to nejhorší. Poslední Sabata má sice zpátky Lee Van Cleefa, ale už to není ta samá postava jako v prvním díle. Nezajímavý, nesympatický a chvílemi až trapný. Velkou měrou za to může špatný scénář, zbytek hereckého obsazení, příšerná hudba a taky zapojení cirkusu. „Krásný“ příklad toho, že spolupráce s Německem a Francií místo Španělska nemá na spaghetti western dobrý vliv. Zakončení jaké si Sabata určitě nezasloužil.

Návratom Sabaty sa Sabata sa vracia k pôvodnej schéme nie len hereckým obsadením, keď sa okrem Leeho Van Cleefa vrátil skákajúci Aldo Canti, ale vlastne aj príbehom. Opäť tu máme zloducha okrádajúceho mesto, tentokrát pod zásterkou výberu poplatkov na rozvoj mesta a opäť je tu týpek ktorý hrá na obe strany a vnáša do celého príbehu zmätok. A opäť je tu cirkus. Teda doslovne. Ani po iných stránkach film nedrží pohromade. Produkcia síce je dobrá a Van Cleef drsný, no zdá sa, že predsa len trocha zmäkol. Postavám akoby chýbala ucelená predstava a ich správanie ako by bolo náhodné. Nie že by si priamo protirečili, ale ich konanie v jednotlivých scénach akoby nenadväzovalo na nič z predchádzajúceho deja. Dej sa ta rozpadá na sériu viac menej podarených scénok. 50%

Jelikož jsem vůbec nechápal děj, soustředím se pouze na vizuální stránku filmu. Neprakta se nemusel kreslit s ilustrací ke Švandrlíkově povídce "Přiblblý Antoušek Milivoj", stačilo tam dát fotku permanentně přiblble se usmívajícího Lee Van Cleefa. To se fakt nedalo. A to k úsměvu přidejme jeho permanentně vykulené oči, vypadal přesně jak žán maré, když si sundaval masku Fantomase.

Sabata je späť, ale tešiť sa možno iba na Van Cleefa, ktorý je opäť nieže ťahúňom celého filmu, ale tentoraz to stojí jedine na ňom. On je - ako vždy - perfektný. Zato zápletka s neustálymi minizvratmi a prekabáteniami sa postupne zunúva. Opäť tu vystupuje viacero zbytočných postáv - v prvom filme to bol napr. skákajúci indián, teraz sú to cirkusoví bratia, z ktorých jeden tiež neustále skáče a ten druhý sa bavká v gumičkou. A takýchto je tam viac - s takýmito naivnými nápadmi môžu prísť asi len Taliani. Ešťeže Sabata si drží svoju chladnú eleganciu, viacero akčných scén ujde, v podstate to nenudí a ani s hudbou to nie je zlé.