Ratu Ilmu Hitam (2019)

Nie jeden z najlepších indonézskych hororov, zato jeden z najbrutálnejších a nočná mora pre každého trypofobyka. Vývin niektorých udalostí bol dosť prekvapujúci a najväčším šokom bola supernaturálna démonická čarodejnica (pripomínajúcu schopnosťami Scarlet Witch z Marvelu). Chýbali mi tam ale lepšie a sympatickejšie postavy a nemyslím si, že toto môže byť aj z hľadiska nezávislej ázijskej tvorby niečo prevratné. Za mňa 65%.

Ratu Ilmu Hitam je napriek klasickým hororovým klišé krásnym príkladom toho, ako indonézsky folklór a temná príroda dokážu vytvoriť jedinečnú atmosféru hnusného, no zároveň fascinujúceho hororu. Príbeh o návrate do sirotinca a konfrontácii so skrytými hriechmi minulosti kombinuje nadprirodzený teror s psychologickým napätím, čo drží diváka v napätí až do posledných minút. Hoci film miestami natŕča scény, ktoré mohli byť skrátené, a scenár nie je vždy úplne vyvážený, herecké výkony a vizuálny štýl tieto nedostatky vyvažujú. Ratu Ilmu Hitam ponúka svižný a drsný zážitok, ktorý sa nebojí zájsť do brutálnych detailov a zároveň rešpektuje hlboké korene miestnych pover a mystiky. Pre fanúšikov ázijského hororu a tých, ktorí hľadajú niečo viac než len obyčajný strašidelný príbeh, je tento film určite zaujímavou voľbou.

Indonéská lahůdka, kterou servíruje bratr, od mého oblíbeného režiséra Timo Tjahjanta, kteří spolu tenkrát natočili brutálně krvavou prvotinuRumah Dara. Kimo Stamboel sice není tak dobrý, jako právě jeho bratr, ale tenhle Horor se mu opravdu povedl. Atmosférický, děsivý, nechutný - kdo se štítí obrovských stonožek, housenek a další podobné havěti, tak bude uhýbat pohledem každou chvíli - vylézají tu, ze všech (skoro) tělních otvorů. Na nějaké brutálnější Gore sice nedojde, ale odřezávání si kůže před zrcadlem, bylo solidně krvavý a ta závěrečná dvacetiminutovka, byla doslova hotovým peklem. Scéna, kdy se té jedné změní kůže na zádech a začnou z ní vylézat brouci - to byla pro mě po delší době řádná otrkávačka, bleh. Bolest tu pocítí opravdu každý a to včetně všech dětí. Dlouho jsem měl v plánu tenhle Horor zhlédnout, takže konečně ! A dostal jsem přesně to, co jsem očekával.(594. hodnocení)

S indonénskými horory mám doposud je pramálo zkušeností, leč snad všechny byly zatím dobré. Tento film není výjimkou. Potěšilo mě jen velmi krátké seznámení se se sympatickou rodinkou, která hned v úvodu zavítala do sirotčince, kde nebylo evidentně již na první pohled něco v pořádku, tudíž už od tohoto momentu začínala atmosféra houstnout. Samozřejmě, jako ve správném hororu, by se děj neobešel bez série špatných a ještě horších rozhodnutí postav, které si až s nebývalou pravidelností vždy vybraly to nejhorší možné řešení. Zkrátka něco jako Petr Fiala. Atmosféra však byla vynikající a moc mě nebavila snad pouze závěrečná patnáctiminutovka. Kdy jsme byly jednak svědky stokrát ohraného klišé s przněním sirotků vychovatelem a jednak jsem ani moc nepochopil motivaci hlavní záporačky, která se na truc rozhodla vyhubit vše živé kolem, nikoli pouze své prznitele či osoby, které s tím měly něco společného. Rozhodně však jeden z těch vydařenějších hororů, které stojí za to vidět. [70 %]

Možná trošku unáhleně jsem filmu dala po zhlédnutí 3*. Sirotčince jsou asi ráj úchyláků – nesmí to tedy zcela klišoidně chybět v žádném snímku. Znásilňovat a využívat malé děti tam dozorce baví asi tak, jak účetní baví pracovat v excelu. Je to prostě pošušňáníčko a zábava. Parta lidí se sjede v sirotčinci, kde dřív měli útočiště, aby zavzpomínali na staré dobré časy se starým dobrým panem pečovatelem, který byl krůček od zaklepání bačkor. Věci se však vymknou kontrole a návštěvníci začnou dělat podivné věci – baštit housenky, odřezávat si podbradek či vraždit svého sourozence. Atmosféru to mělo hezky zvládnutou, asi 2x se po mně přejela husí kůže. I historie pomstychtivé ženské se mi líbila. Bylo to dobře uchopeno. Ale chvílemi se mi ztrácela pozornost a asi jsem nepobrala všechny důvody, co proč, kdy a kde (proč proboha vraždí jak maniak všechny? Proč se jen s gustem nevyřádí na panu vychovateli?) Jediným důvodem toho všeho byla asi klasicky pomsta, kterou slečna nechala jak se patří uležet.